Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muk: Dělím písně na kytarovky a klavírovky

  18:24aktualizováno  18:24
V sobotu 7. prosince se zpěvák Petr Muk, bývalý vokalista kapel Oceán a Shalom, dočkal stříbrného Českého slavíka. „Byl jsem zvyklý na bramborové pozice, je to příjemný šok,“ říká Petr Muk, který vystupuje v pražských muzikálech včetně Johanky z Arku. Vedle muzikálové kariéry se vždy spoléhal na vlastní písně, které psal i po rozpadu kapely Shalom. Zpočátku Muk nemohl prorazit, a tak nahrál vlastní verze hitů Karla Černocha Ona se brání a Zrcadlo.

Písně u posluchačů zabraly a Muk měl připravenu půdu pro album Jizvy lásky (2000), ze kterého rádia dodnes uvádějí romatický song Neusínej nebo klavírní baladu Tančíš sama. Pak se Muk pustil do nahrávání další, zatím poslední desky Dotyky snů.

„Já vnímám celou tvorbu kontinuálně. Když dokončuji jednu desku, jsem zděšený z toho, co budu dělat dál. Říkám si: ze mně nemůže už nikdy nic vypadnout. První týden, čtrnáct dní, měsíc nenávidím hudbu. Pak to přejde,“ říká Petr Muk.

Pro předchozí album jste si vybíral fotky z Kanárských ostrovů. Na novém titulu jsou také snímky z „Kanárů“?
Ne. Petr Škvrně je nafotil doma. Uvnitř bookletu najdete jeho oblíbené podzimní slunečnice. Na titulní straně obalu je snímek, který vznikl u pískovcových skal za Mělníkem.

Na obalu všech řadových desek jste vyfocený jen vy. Co to znamená?
Víme, jak to chodí. Exitují obavy, jestli by se deska dobře prodávala, kdyby člověk nebyl zobrazený na obalu. Možná by si firma přála ještě komerčnější fotografii. To jsme neudělali, hledali jsme kompromis. Našli jsme fotku, která má atmosféru a která má k názvu i obsahu alba nejblíž. Jsou to zase texty ze života. Znovu se mi potvrzuje, že život jde přes mezilidské vztahy.

Proto se v písních objevují slova jako dotyky či dlaně, která symbolizují vztahy?
Narážíte na píseň Něžné dotyky, kterou jsem jako jedinou otextoval. Obával jsem se, že jestli text bude příliš intimní. Pak jsem si řekl, že jsou to věci, které jsou přesně pojmenované: "pohlaď mě, miluj mě, líbej víc". Hladit, držet partnerku za ruce, to jsou jasné věci, které jsou možná nejdanější v rámci celého života. Jestli člověk po něčem touží, pak po tomhle.

Předchozí texty na byly symboličtější. U těchto obrazů byli vaši textaři víc konkrétní, proč ta změna?
Takové texty se mi dobře zpívají, lze dát důraz na slova. I když to je určité zevšednění, v textech se objevuje spousta básnických obratů od Honzy Dvořáka, třeba „srdce tvé je chladivé jak klenby portálů“. Průzory očí otextoval Petr Hons. Je to píseň, na kterou bych rád natočil videoklip ve stylu osmdesátých let a novoromantismu. Děj by se oehrával se na zámku, kde probíhá velký ples. Je to jedna z nejjasnějších písní.

Vaše předchozí deska se jmenovala Jizvy lásky. Je zde nějaká souvislost s Dotyky snů, třeba v posunu k pozitivnějšímu vyznění?
Určitě. Je to dané i tím, co se stalo. Petr Hons má stabilizovanější život. Textař Honza Dvořák se znovu zamiloval, čeká rodinu. Je zde mnohem víc pozitivních východisek. Navíc si myslím, že snění je hnacím motorem života. Můžu snít o pragmatických věcech, třeba o tom, kam se pojedu podívat nebo že se chci potápět v moři. Sama realizace však někdy ten sen zhatí a posadí život na zadek. Sen je hnacím motorem už v té naději. Kdysi jsem psal text pro oceánskou píseň z alba Pyramida snů. Zazněl tam obrat „nadějí dnů je naděj snů, cítím bolest, když je ztrácím“.

Muzika vzniká skrz vaše sny?
Na základě snů běží příběhy, které mnohdy vyzní jinak, než si je člověk vysnil. To mě donutilo sednout ke klavíru. Ostatně pro tohle album vzniklo hodně písní u klavíru. Na předchozím albu to byla hlavně skladba Tančíš sama. Od té doby, co mám doma křídlo, dělím písně na kytarovky a klavírovky. Na začátku alba jsou většinou kytarovky. Pátá píseň Snad se mi neztratíš je jasná klavírovka. Ona jediná má text, který odbočuje od milostných záležitostí, kontatků, vztahů. Ta píseň vznikla na základě mých zkušeností, když člověku mizí před očima někdo blízký. Přál bych si, aby byla pravda to, co dávají jako východisko různé filosofie nebo náboženské systémy. Aby mohlo dojít k setkání s blízkými lidmi na onom světě.

Hudební nástroj ovlivní píseň nějak zásadně?
Klavír mě nutí k používání odlišných harmonických postupů, než které nabízí kytara. To mě zase inspiruje k jiným zpěvovým linkám. Jsem samouk. V písni Tančíš sama se doprovodím stejně jako ve skladbě Ty a já. Nejsem virtuos, který vyšvihne brilantní mezihru, ale takovou vlastně nepotřebuji. Vyžívám se se spíš v kytarách, které jsem si natočil sám. Ve skladbě Chiemi zní také mandolína. To je nástroj, se kterým žiju hodně let.

Ve skladbě Chiemi je slyšet hlavně sitar, jako kdyby do té instrumentálky sestoupil duch George Harrisona. Jak k tomu došlo?
Potkal jsem Švýcara Heinze Senna, který se přes Afghánistán a Indii dostal do Japonska, kde dneska žije. Chiemi je jeho japonská manželka, podle které jsme skladbu nazvali. Senn prošel různými sitarovými školami. Seznámil se například s člověkem, který studoval u Maharishiho. U nás doma jsme s Heinzem zažili dva krásné večírky. Dnes už tam mám sedačku, ale na tom místě jsme seděli na zemi, Senn byl ve svém správném sitarovém posezu. Já jsem si přeladil kytaru, aby se dala využívat na tohle hraní. Byla by škoda nevyužít Sennovu přítomnosti.

Chtěl jsem udělat jakýsi předěl před postgotickou písní Temný kruh. Vybral jsem z ní riff, do kterého Senn musel zahrát své sitarové improvizace. Tak vznikla instrumentálka Chiemi. Natočili jsme Senna dvakrát. Já jsem si pak vybral kousky, které jsme do sebe sestříhali, aby skladba Chiemi měla vývoj. Zní tam také dvě mandolíny a dvě dvanáctistrunné kytary. V jedné části jsem si neodpustil klasický synťákový kraftwerkovský postup s výjezdem do stupnice. To se sluší a patří, když už léta dělám tu elektroniku. Kdo ji nechce poslouchat, ať přeskočí na desce šestku.

Takže Chiemi není jen náladový "spojovák"?
Pro mě je skladba Chiemi důležitá. Vždycky jsem měl ke strunným nástrojům vřelý vztah, rád jsem poslouchal meditační muziku. Když jsme s Heinzem hráli, dostali jsme se úplně jinam, to jsem ještě nezažil. Senn byl jako guru z kláštera.

Za poslední skladbou Průzory očí je pauza, a pak zazní další instrumentálka. Proč?
To je práce producenta Michala Šetky. Chtěl ještě využít materiál, který jsme s Heinzem natočili. Ten skrytý track je od skladby Průzory očí oddělený sedmatřicti minutami pauzy. Přesně tolik je mi let. Je to možná příjemnější nápad než stará postpunková skladba Boty, která uzavírala předchozí desku.

Ještě se vrátím k Chiemi. Tahle instumentálka vytváří předěl mezi různými částmi alba?
Ano. Úvodní skladby jsou více singlovější, kytarovější. Na druhé půlce alba jsem se víc bavil retrem a návratem do osmdesátek. Vždycky jsem miloval gotiku, kterou jsem připoměl v písni Temný kruh.

Proč vás baví zrovna osmdesátá léta?
V muzice je dodnes nikdo nepřekonal. Dnes už takové písně neslýchám, jsou to většinou všelijaké odvary. Tenkrát vznikla spousta nádherných silných melodií. Je to moje parketa: zpívání dlouhých tónů.

Skladby Temný kruh či Průzory očí stahují dolů váš pozitivismus. To vyvažování bylo úmyslné?
Takhle běží život. Když jsem do dokončil předchozí album, pomalu jsem začal dělat na nových skladbách. Tahle deska shrnuje celé předchozí období. Jeden večírek inspiroval atmosférou k písni Když někoho máš, potom jsem prožil večer, kdy bylo všechno těžší, chmurnější. To jsou Průzory očí.

Symbol kruhu je pro vás důležitý?
V rámci hermetiky byl důležitý vždycky. Tahle píseň si říkala o mýtický text. Volání hor a skal zní jak z doby Merlina.

Nebo Pána prstenů?
Jasně. Pána prstenů jsem hltal v roce 1984 ve strojopisu. Knížka byla přepsána na tenkém průklepovém papíru. V tom člověk žije dlouhou dobu, k čemuž pomáhaly filosoficko náboženské přednášky. Je to stále ve mně.

Ještě chodíte na přednášky?
Stále čtu knížky s tímto obsahem. Dočetl jsem Meyrinka a těším se, až si přečtu Jitro Kouzelníků.

V lednu a únoru budete zkoušet novou roli pro muzikál Galileo. Máte stále chuť pracovat v muzikálech?
Možná toho mám dost, ale když jsme Johanku začali hrát jen o víkendech, začalo mi vystupování v muzikálech chybět. Galileo, ve kterém jsou činoherní prvky, pro mě znamená další výzvu. Už jsme měli nějaké zkoušky. Vím, kde mám mezery a jak dobře je na tom Filip Blažek, který nás střídá v roli Galilea. Budeme od něho s Jankem Ledeckým opisovat. Galileo znamená změnu v režijím vedení. Před tím jsem byl zvyklý na Bednárika, s nímž jsem zažil dva muzikály.

Už nikdy si nevezmu tak velký úvazek jako na Johance. Ale těším se, že poznám další nové divadlo, ve kterém jsem nikdy nehrál a uvidím spoustu lidí, s nimiž jsem se nepotkával. Je to jako kdyby člověk střídal zaměstnání. Má sestra je od 16 let v kanceláři jedné fabriky. Ona je spokojená. Já, který jsem milionkrát zlítal republiku křížem krážem, si něco takového nedovedu představit. Ovšem v této práci jsem spokojený.

Dostáváte se do anket Anděl nebo Český slavík. Jak je vnímáte?
Je to složité. Obě ankety mají obrovský dopad na cokoliv.

Dá se hudba měřit, porovnávat?
Ne, a to je moje základní námitka. Pouze bych si přál, aby ankety byly pokud možno objektivní. Někteří lidé z hudební branže ankety zneužívají, aby protlačili své koně. Já jsem rád, když to běží přirozeně, nehodlám v tom nic dělat. Pokud nebude na albu píseň, která by lidi zajímala, je to všechno zbytečné. Jsem potěšený z cen Tý Tý, mám radost, když se ve slavících vyhoupnu za Gotta. Pokud jsem byl nominovaný na Aděla, byl jsem rád, že hudební akademie neopomenula vydání mého alba.

Já jsem si jako zpěvák skupiny Shalom jednu cenu akademie odnesl a to stačí. Mám splněno. Víte, já nemám rád nenávist k hudbě, vyhrocenost. Když se nechci dívat na přiblbý televiní pořad, přepnu. Nesedím u toho a nezvracím nad tím. Když na to koukám, podporuji sledovanost každé estrády. Ta pak běží dál a získá právo na život. Nepřijdou žádní noví scenáristé a dramaturgové s jinými pořady. Takhle je to i s hudbou. Když se mi hudba nelíbí, tak ji neposlouchám. Já nemám rád násilnou polarizaci.

Udělá Oceán vzpomínkové turné?
Nedovedu si představit, že bychom jenom jeli na turné a neudělali nějakou desku. Všechno končí a začíná tam, kde byl v roce 1992 Oceán. Tenkrát jsme s Petrem Kučerou řekli druhé polovině kapely: „Píšeme písně, vůči nimž máte výhrady. Pokud jste nespokojení, musíte přijít s něčím jiným.“ Tím Oceán skončil. Já jsem se pak dostal do situace, která přešla do sólové dráhy.

Dříve jsme dělali Oceán napůl, první Shalom také napůl, pak už jsem měl větší autorský podíl. Nemělo smysl dávat projektu jiný název, když materiál byl čím dál víc ode mně. Muselo by dojít k tomu, o čem se víc mluvilo, a to byla týmovost. Ta fungovala v rámci aranžování, ale nefungovala na bázi skládání, i když jsme se podepisovali jako Oceán.

 

Petr Muk.

Petr Muk.

Petr Muk.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sestřih ze seriálu Patnáctiletí
VIDEO: Óčko v seriálu odhaluje zákulisí patnácti nejlepších klipů

Televize Óčko v rámci oslav svých patnáctin hledá nejlepší český či slovenský klip, který za tu dobu vznikl. Hlasovat pro něj je možné ještě během středy....  celý článek

Záběr z festivalu Brutal Assault 2017
Brutal Assault hlásí rekordní návštěvu, metalisté udělili lepší dvojku

Na metalový festival Brutal Assault, který v neděli skončil v areálu pevnosti v Josefově na Náchodsku, dorazilo rekordních zhruba 20 tisíc návštěvníků. Ti v...  celý článek

Holden (Rock for People 2017)
VIDEO: Holden pořídil klip na festivalu, zpívá o trablech se sirupem

Kapela Holden přichází s videoklipem k písni Malinovej sirup ze své aktuální desky Střepy v postelích. Klip je plný emocí, protože vznikl v rámci vystoupení na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.