Muchovy křehké dívky vyhlížející z plakátů v ornamentálním stylu art nouveau i mytické příběhy z dějin Slovanů by z dnešního pohledu zejména mladší generace mohly působit jako anachronismus. Její důvěru v dílo Alfonse Muchy (1860–1939) navíc podrývá záplava reprodukcí Muchových plakátů, které se stavějí do cesty nejen turistům české metropole.
Výstava ve vídeňském Belvederu je však Muchovou obhajobou: vysvětluje, proč právě proslulý rodák z Ivančic je pýchou (byť trochu turisticky vyždímanou) české vizuální kultury.
Muchovo rozpínavé dílo, které v sobě spojuje realismus a symbolismus, je ve velkorysých prostorách vídeňského barokního paláce možné uchopit v jeho celku, což přispívá k jasnému vyznění silných kvalit umělcovy tvorby.
Romantika, něha, krása
Mucha je v Belvederu představen jako rozmanitý umělec – nejen jako originální plakátový dekoratér, grafický designér a ilustrátor knížek, návrhář užitého umění a šperků, ale také jako pečlivý a neúnavný kreslíř a malíř, který ani dnes nepřestává fascinovat monumentálním rozsahem díla.
Snad jen trochu zamrzí, že kurátor výstavy Jean Louis Gaillemin opomněl jeho fotografické dílo. Mucha byl proslulý tím, že výjevy z cest fotografoval a používal jako podklady pro své malby.
Například když dostal od komisaře pařížské Světové výstavy v roce 1900 zakázku vyzdobit pavilon Bosny a Hercegoviny, vypravil se s fotoaparátem na Balkán, až pak začal malovat ohromné dekorativní panó, jež je jedním z vrcholů vídeňské expozice.
Zatímco v první části kurátor soustředil tvorbu v dekorativním stylu art nouveau, v té druhé se zaměřil na zdůraznění Muchova neutuchajícího vztahu k panslavismu.
Romantické, něžné a křehké – takové jsou Muchovy dívky z plakátů. Výstava nejprve představuje nejznámější část Muchovy tvorby: reklamní a divadelní plakáty. Kurátor zde postavil do konfrontace plakáty vytvořené v Paříži na konci 19. století s těmi, které Mucha navrhl po návratu do Prahy po roce 1910.
Těm pařížským vévodí Gismonda – plakát divadelního představení se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli, jenž Muchu přes noc proslavil. Hned vedle připomíná svůdná kráska z reklamy na cigaretové papírky JOB svými ostrými rysy Botticelliho Venuši. Kráse a eleganci francouzských modelek konkurují na protější straně místnosti něžné dívky slovanského typu s upřeným pohledem, třeba ta z plakátu na VI. sokolský slet v roce 1912.
Svůdnost jejich hezkých tváří, barevných kostýmů, krojů a zdobných květinových ornamentů umocňují především arabesky vlnících se loken dlouhých vlasů. Ihned se nabízí srovnání s kontrastním typem žen v díle hlavního představitele vídeňské secese Gustava Klimta, které je možné si prohlédnout ve stálé sbírce Belvederu, v jeho horním paláci.
Česku se výstava vyhne
Dvě monumentální plátna z cyklu Slovanské epopeje, více než šest metrů vysoká a osm metrů široká, jejichž napnutí muselo zabrat přinejmenším jeden celý den, patří k vrcholům výstavy. Slavnost Svantovítova na Rujáně (1912) a Schůzka na Křížkách (1916), provedené v pastelově fialových barvách, diváka ohromují a současně přesvědčují o tom, že Mucha byl nejen velký idealista, ale i megaloman.
To stvrzuje i další klenot – dokonalá rekonstrukce již zmíněné výzdoby pavilonu Bosny a Hercegoviny. Obří plátna s výřezy na dveře ležela srolovaná v depozitářích Uměleckoprůmyslového muzea v Praze od druhé světové války až do 80. let, aniž by o nich někdo věděl.
Putovní výstavu organizátoři z Vídně přesunou do Mnichova a do francouzského Montpellier. Do Česka se Mucha nechystá, a to přesto, že vrcholná díla na výstavu zapůjčila česká muzea a galerie (Moravský Krumlov, Uměleckoprůmyslové muzeum, Galerie hlavního města Prahy a další).
Alfons Mucha
Dolní Belvedere, Rennweg 6, Vídeň, kurátor Jean Louis Gaillemin.
Výstava trvá do 1. června, otevřeno denně 10–18 hod., ve středu do 21 hod.
Vstupné do všech prostor Belvederu 13,50 eur.
Hodnocení MF DNES: 70 %
