Katka Garcia

Katka Garcia | foto: Supraphon - Jiří Turek

Muchova pravnučka má krásně globalizovanou hudbu

Dvě výrazné osobnosti akustické hudby, zpěvačka Katka García, pravnučka malíře Alfonse Muchy, a banjista Luboš Malina, se spojili v kapele Garcia, která debutuje albem Woven Ways.

Křest CD Woven WaysKatku García zaznamenali už před lety především fanoušci tzv. "keltské" hudby jako frontmanku skupiny Dún an doras, Luboš Malina patří k instrumentálním oporám skupiny Roberta Křesťana Druhá tráva, řazené jaksi ze zvyku k bluegrassu, nicméně tuto škatulku už dávno výrazně přesahující.

Ve skupině, jejíž název se inspiroval zpěvaččiným příjmením, se dále sešli kytarista Dún an doras Petr Košumberský a baskytarista Adam Stivín, stálým hostem je bubeník David Landštof, jinak stálý spoluhráč Lenky Dusilové. Výrazný podíl jako koproducent a instrumentalista měl na albu i další bývalý člen Druhé trávy a spolupracovník Lenky Dusilové Martin Ledvina.

Je zjevné, co která z hlavních osobností do nahrávky přinesla. Katka García kromě krásného hlasu bezesporu cítění irských nápěvů a v neposlední řadě schopnost "položit" se nejen do textů v angličtině, ale i gaelštině.

Luboš Malina "dodal" široké spektrum nápadů v aranžmá akustických nástrojů, jakousi mimoděčnou virtuozitu nejen na banjo, ale také na irské flétny, jež jsou jeho další, ne tolik známou - ovšem v tomto projektu zhusta využívanou - nástrojovou specializací.

A Martin Ledvina kromě nástrojových partů (kytara, mandolína) především odvahu použít i v poměrně tradiční hudbě zvuků současnosti, tedy programovaných a samplovaných bicích a vůbec "zvukového prostředí", které odpovídá datu vzniku nahrávky - ovšem vždy bez zbytečného a násilného "trendařství".

Obal CD Garcia - Woven WaysPodstatnou část obsahu alba tvoří ostrovní lidovky, několik skladeb je z dílen současných irských autorů, Malina a Košumberský přispěli po jedné instrumentálce. Zajímavou perličkou je originální úprava písně One Last Cold Kiss neprávem pozapomenutých rockových Mountain. - poslechněte si ukázku v audiogalerii

Samozřejmě, každý posluchač si najde to, co jej na albu Woven Ways osloví nejvíce. Může to být kterákoli písnička (celý repertoár je nebývale vyrovnaný), může to být zpěvaččin hlas, mohou to být takzvané "výkony" muzikantů, hifisté budou jistě oceňovat skvělý zvuk.

Tím ve skutečnosti nejpodstatnějším je tu ale absence jakýchkoli žánrových hranic. Stylem kapely Garcia je nestylovost - jakkoli samozřejmě nemohou vzhledem k jiným angažmá protagonistů nebýt hlavními kořenícími prvky zmíněná keltská hudba a bluegrass (který s ní samozřejmě historicky přímo souvisí).

U hudby, jakou Garcia hraje, dvojnásob ztrácejí smysl již samy o sobě dávno vyřešené úvahy, zda má smysl, aby keltskou hudbu hráli ne-Irové a bluegrass ne-Američané. V podání Garcii je dokonale naplněn ten nejpozitivnější význam často diskutovaného slova globalizace.

Garcia: Woven Ways
Supraphon, délka CD 43:11
Hodnocení iDNES.cz: 90 %