Ivan Passer

Ivan Passer | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Možná se vrátím do Čech, připustil Ivan Passer

Svůj návrat do Čech připustil v rámci pražského Febiofestu režisér Ivan Passer, jeden z představitelů takzvané nové české vlny 60. let.

"Jedna emigrace není moc lehká, ta druhá by byla těžší," řekl ČTK Passer, žije od roku 1969 v USA. Na Febiofestu představuje své snímky Intimní osvětlení z roku 1965 a ze své americké tvorby filmy Zrozen k vítězství a Cutterova cesta.

Podle svých slov nic neplánuje. "Dnes je svět zmenšený, je jedno, kde žijete. Skočíte do letadla a jste tu hned. Do Čech velice rád jezdím, ale v Americe mám přátele, kamarády, učím na univerzitě. Ale člověk nikdy neví. Možná sem jednou přijedu na návštěvu a už neodjedu," dodal Passer.

Ve svých začátcích pracoval nejprve jako slévač a zedník a až později se přihlásil na FAMU. Spolupracoval na řadě přelomových filmů a projektů, například s Milošem Formanem na všech jeho tuzemských snímcích.

Také proto Passerovu retrospektivu na Febiofestu zahajuje Formanův Černý Petr z roku 1963, u jehož zrodu byl jako pomocný režisér.

Sám režijně debutoval krátkometrážní adaptací Hrabalova Fádního odpoledne z kolektivního filmu Perličky na dně (1965) a v celovečerní tvorbě snímkem Intimní osvětlení (1965), který patří k vrcholům české kinematografie.

Po srpnu 1968 odešel do USA, kde natočil téměř dvě desítky filmů, například Zrozen k vítězství (1971), Cutterova cesta (1981) či Stvořitel (1985).

Tvůrce, spojovaný od 90. let s celovečerním filmem o kontroverzních bratrech Mašínových, kteří si začátkem 50. let prostříleli cestu z komunistického Československa na Západ a zanechali za sebou mrtvé, ani dnes nemohl říci, zda bude tento snímek zrealizován.

Doufá, že natočí jeden český film, ale z pověrčivosti nechtěl více prozradit. Na dotaz ČTK upřesnil, že na Mašíny stále chybějí finance.

Passer se s uznáním vyslovil o současné české filmové tvorbě. Viděl například snímky Horem pádem, Štěstí či Samotáře. "Jsou mnohem brutálnější, v 60. letech jsme šli spíše po metafoře. Dnešní filmaři nemusí nic skrývat," uvedl.

Poslední jeho filmovou prací byl snímek, který začal natáčet v Kazachstánu na výzvu tamního scenáristy Rustama Ibragimbekova, který měl tuto zemi objevit v cizině. "Jsem hazardér a řekl jsem ano, ale bylo to větší dobrodružství, než jsem si myslel," uvedl.

Natáčení se stále oddalovalo, a když byla hotova více než polovina filmu, klesla teplota, vycvičení koně umrzli, dekorace shořely a peníze došly. "Odjeli jsme a ruský štáb snímek dokončil. Má název Nomádi, je o tom, jak se z kočovných kmenů v 19. století stal národ, a má být uveden v Cannes."

,