Autorem je německý teoretik umění Frank Zöllner, kterému ve Slovartu již jedna monografie o Leonardovi vyšla. Nakladatelství se k riskantnímu kroku převést publikaci do češtiny rozhodlo poté, co už její zahraniční podoba vzbudila rozruch u českých čtenářů.
Anglické a německé verze se tu prodalo 380 kusů, na nakladatelství pršely dotazy, zda kniha vyjde i česky. Nemluvě o tlačenici kolem stojanu se zmíněnou knihou na loňském pražském veletrhu Svět knihy.
"Ve střední a východní Evropě zatím kniha vyšla jen česky," podotýká Romana Sádlová ze Slovartu a dodává, že tak nákladný projekt si žádné další nakladatelství v blízkosti našich hranic nemohlo dovolit.
Jinak titul vyšel i francouzsky, italsky, portugalsky, španělsky a japonsky. Prvotní český náklad tvoří dva tisíce výtisků. Nakladatelka se domnívá, že zájmu o dílo geniálního umělce pomohlo i celosvětové šílenství kolem bestselleru Šifra mistra Leonarda.
Zöllnerova čtivá práce, na níž spolupracoval s kunsthistorikem Johannesem Nathanem, se snaží postihnout Vinciho dílo v úplnosti – těží mimo jiné i z dopisů, smluv, dobových básní a deníkových záznamů.
Čtenář tu najde velkoformátové barevné reprodukce i vynikající detaily, v některých místech může porovnávat Leonardova díla s podobnými náměty jiných autorů.
Prvních dvě stě stran provází Leonardovým životem a dílem, následuje souborný katalog malířských prací o 34 položkách. Obsahuje jak vlastnoručně vytvořené kartony a malby Leonarda da Vinciho, tak několik raných kopií podle ztracených obrazů, díla se sporným autorstvím i dvě malby Andrey del Verrocchia, u nichž se Leonardova spolupráce předpokládá.
Doslova monumentální je pak oddíl zabývající se umělcovými kresbami, ze kterých je řada poprvé publikována knižně. Objevují se zde i méně známé listy z jeho poznámkových knih a vědeckých rukopisů, celkem jde o 663 kreseb.
Jak autoři podotýkají, "Leonardo jako malíř tvořil velmi málo, jako kreslíř naopak mimořádně mnoho". Nicméně uvádějí, že byli nuceni k určitému výběru, k opomenutí například diagramatických ilustrací, které by bez průvodních Leonardových textů nebyly srozumitelné.
Na některých kresbách je patrný umělcův zvyk psát zrcadlově, zprava doleva, zřejmě daný praktickými důvody, aby si jako levák píšící perem rukou nerozmazal ještě vlhký inkoust.
Leonardovo kreslířské dílo dokládá šíři jeho zájmů, které často ani nesouvisely s uměním a byly hluboce ponořeny do studia proporcí, anatomie a fyziologie lidského těla.
Anatomické kresby zralého období byly podloženy množstvím pozorování pitvaných těl a dodnes udivují svou předvídavostí. Nechybějí však ani studie působivě zachycující rostliny, zvířata, přírodní katastrofy, válečnou techniku, jezdecké monumenty i architekturu.
Dokladem Vinciho nadšení pro létání jsou skici a kresby létajících strojů; neméně pozoruhodné jsou jeho kartografické práce: jednoduché perokresby či kolorované mapy, v nichž rozvíjel plány na regulaci řeky Arno či na spojení Florencie s mořem vodní cestou.
Jako vojenský vynálezce zase plánoval budování mobilních mostů, speciálních děl a hmoždířů, pancéřovaných vozů a neobvyklých katapultů, které vylíčil v zřejmě nikdy neodeslaném dopise vládci Milána Ludoviku Sforzovi.
