"Zrušení Monoskopu chápu jako naprosto bezprecedentní čin," říká Štěpán Hulík, který ve druhém díle mluvil o svém na ČT odmítnutém projektu Hořící keř. Ilustrační foto

"Zrušení Monoskopu chápu jako naprosto bezprecedentní čin," říká Štěpán Hulík, který ve druhém díle mluvil o svém na ČT odmítnutém projektu Hořící keř. Ilustrační foto | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Skončil Monoskop. Trest, křičí tvůrci. Byl prostě špatný, namítá ČT

  • 43
Pořad o televizních trendech Monoskop skončil na kanálu Art po dvou dílech. ČT s ním nebyla spokojena, proto ho předělává. Tvůrci však ve stažení konci pořadu vidí trest za to, že v něm scenáristé kritizovali Kavčí hory. Včetně autora palachovské série Hořící keř Štěpána Hulíka, který říká: "Důvod je zjevný."

Oč v pořadu šlo? Hosté druhého dílu líčili, jak v ČT před lety dopadli se svými projekty. Jan Prušinovský přenesl odmítnutý Okresní přebor na Novu, Hulík minisérii o Janu Palachovi na HBO, kde pak vznikl i filmový sestřih doporučený do bojů o Oscara.

"Zrušení Monoskopu chápu jako naprosto bezprecedentní čin, pro který v porevolučním období ČT jen těžko najít obdobu. Ať už jej vedení ČT vykládá jakkoli, je zjevné, že hlavním důvodem byla kritika, která v něm na adresu ČT zazněla. Paradoxní je, že výtky se netýkaly současného vedení, nýbrž minulého. Od něj se mohli současní šéfové docela šikovně odstřihnout, místo toho vyslali mezi své zaměstnance varovný signál, že nestrpí žádnou kritiku a pokusy o jakékoli vybočení z průměru," míní Hulík.

V ČT však nařčení z cenzury považují za holý nesmysl. "Zastavit či přepracovat jakýkoli pořad je běžná praxe a právo každé televize. Monoskop nepřinesl, co tvůrci slibovali: zasvěcený pohled na televizní tvorbu a zejména diskusi nad směřováním televizí ve světě. K vysílání jsme dostali tvar, kde zcela selhala dramaturgie, který nerespektuje realitu a v němž se objevují faktické chyby, což je u pořadu, jenž chce televizní svět komentovat a hodnotit, absurdní," říká šéf Artu Tomáš Motl.

Podle Motla je naprosto absurdní také přisuzovat ČT strach z kritiky, zvlášť když se týkala minulého vedení: "Scenáristé tu skutečně byli kdysi odmítnuti, ale dnes naštěstí oba pro ČT pracují." Prušinovský zde dokončil sitcom a Hulík chystá film o Evě Olmerové Čekej tiše. Co je pravdy na zvěstech, že právě kvůli "kauze Monoskop" s ním chce Hulík přejít do brněnské ČT?

"Projekt Čekej tiše vzniká v rámci Filmového centra ČT a naše vzájemná spolupráce je zatím vynikající. Neumím si představit, že bychom ho mohli připravit s někým jiným než s veřejnoprávní televizí. Navíc stejně dobré zkušenosti s Filmovým centrem mají i kolegové," říká Hulík. Zároveň však přiznává, že s brněnskou skupinou, kde vznikl Monoskop, plánuje budoucí spolupráci: "Narazili jsme tu na osvícené dramaturgy otevřené novým nápadům. Prosadit cokoli odvážnějšího, originálního a inovativního na Kavčích horách se ukazuje jako nemožné," míní Hulík.

Brněnský studentský punk?

Naopak v zákulisí Kavčích hor se mluví o "brněnském studentském punku", který prý ve snaze o průbojnost opomíjí řemeslo i fakta, v dotyčném díle Monoskopu třeba jména producentů, o nichž byla řeč. "Připadám si trochu jak Alenka v říši divů," vrtí nad bouří hlavou i ředitel vývoje pořadů Jan Maxa. "Podstatné je, že jsme druhý díl dostali až dva dny před vysíláním v podobě, kdy už v něm nebylo možné řadu věcných chyb napravit. Jak je zvykem v české kotlince, na to se nás nikdo neptá a každý si raději pěstuje svou konspirační teorii o potlačování pravdy a lásky."

A co si o další z televizních rebelií myslí diváci? Zjevně je míjí, sledovanost Monoskopu obnášela pár tisíc diváků. Budou mít možnost zhlédnout ještě třetí připravený díl, ten bude zároveň posledním.