Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha vykresluje fascinující život a dílo malíře a včelaře Jana Křížka

  9:02aktualizováno  9:02
Ve Valdštejnské jízdárně v Praze probíhá až do konce září výstava všestranného, avšak poněkud pozapomenutého výtvarníka Jana Křížka. Národní galerie vydala k této objevné retrospektivě obsáhlou monografii kurátorky Anny Pravdové s názvem Jan Křížek - "Mně z toho nesmí zmizet člověk".

Jan Křížek v Gordes (1955) | foto: Národní galerie

Anna Pravdová: Jan Křížek

Proč je umělec, který patřil zejména v 50. letech bez nadsázky k evropské špičce a jehož obdivovaly i takové osobnosti jako André Breton či Pablo Picasso, dnes "pozapomenutý"? Důvodů je několik a Anna Pravdová je v textově i obrazově rozsáhlé knize objasňuje pečlivě a velmi čtivě.

Nezařaditelný

Prvním je bezesporu Křížkova naprostá nezařaditelnost. Už při letmém prolistování monografie je zřejmé, že horečnatá potřeba tvořit vedla Jana Křížka (1919-1985) nejroztodivnějšími zákruty.

Fotogalerie

Od obdivu Augusta Rodina přes zjevné ohlasy primitivního (dnes bychom spíše řekli etnického) umění, práci s nahodilostí barevných skvrn a čar, svéráznou keramickou tvorbu až ke kresbám či grafikám, při jejichž tvorbě autor přemýšlel a hlavně cítil podobně jako například Joan Miró či Paul Klee.

Řazení k art brut se vymykal svým akademickým vzděláním, byť na akcích tomuto směru věnovaných na začátku své dráhy vystavoval. A jeho "koketérie" se surrealismem, kterou v monografii  "pohostinsky" rozebírá Bertrand Schmitt a ilustruje několik dopisů mezi Křížkem a Bretonem, byla, jak se zdá, spíš přáním samotných surrealistů než umělcovým vlastním přesvědčením.

Na pokraji bídy

Druhý důvod Křížkova dnešního nedocenění je bezesporu v jeho nomádském životním stylu. Už od roku 1947 žil až do konce života ve Francii, sice uznáván tamní uměleckou scénou, avšak na pokraji absolutní bídy a občas i za ní.

Jan Křížek: Bez názvu (1960)

Jan Křížek: Bez názvu (1960)

Z existenčních důvodů měnil místa pobytu mezi Paříží a venkovem, hledal klid k tvorbě i možnost výdělku, přičemž jej na všech cestách provázela manželka Jiřina. Fascinující žena, která finančně táhla chudou domácnost a byla umělci celoživotní oporou. Je dobře, že její mimořádné osobnosti věnovala Anna Pravdová samostatnou kapitolu.

Vyléčen z Umění

A za třetí. Svou uměleckou tvorbu zakončil Jan Křížek v roce 1962. Svému celoživotnímu příteli Václavu Boštíkovi tehdy napsal, že "má svůj problém vyřešen" a mluvil i o tom, že je vyléčen z nemoci jménem Umění.

Jan Křížek, Bez názvu, 1960, akvarel, papír

Jan Křížek, Bez názvu (1960)

Odstěhoval se se ženou mimo civilizaci do střední Francie, postavil zde vlastníma rukama dřevěný dům a začal včelařit. U svého galeristy Johna Cravena v Paříži pak "vzal kladivo a žiletky, v suterénu galerie obrazy rozřezal, sochy rozbil a vše dal do popelnice ve dvoře; domovnici zaplatil 500 tehdejších franků za odklizení."

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.