Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Monkey Business - hudba z Marsu

  10:51aktualizováno  10:51
Monkey Business jsou na nové desce zase o něco blíž dokonalosti a o něco dál realitě.

Monkey Business | foto: SONY BMG

Ačkoliv od května roku 2000, kdy Monkey Business vydali první album Why Be In When You Could Be Out, uplynulo teprve sedm let, situace kolem kapely samotné  i v rámci celé domácí hudební scény, se stihla výrazně změnit. Jejich debut byl v několika ohledech jedním z milníků českého popu. Bylo to jedno z prvních široce úspěšných domácích alb, které i bez do té doby typicky české upocenosti a po svém odráželo dění ve světových hitparádách.

Navíc přišlo v době, kdy slovo „pop“ přestávalo být v Česku nadávkou a kdy rozhlasoví dramaturgové přestávali být nervózní z každé české kapely, která se opovážila upřednostnit angličtinu. Zásluhy náleží kromě producentské zručnosti Romana Holého především jeho citu, s nímž si své nové spoluhráče pečlivě vybral a umanutosti, s níž svoje plány dotahoval. Když se tyto faktory sečetly, zakrátko Monkey Business působili spíš jako dream team hudebních es než nová kapela a svojí popularitou dokonce na čas zastínili i Holého domovské J.A.R.

Od té doby ale v Česku vyrostla nová generace kvalitních popových producentů typu Dušana Neuwertha nebo Tomáše Varteckého, kteří na to jdou z jiné strany než Holý, jehož postavení mezi lidmi, kteří v Česku dokáží vymodelovat zvuk, ztratilo kus své výlučnosti. A když dnes z rádia zaslechnete angličtinu v podání domácích Clou, Sunshine nebo Support Lesbiens, berete to jako samozřejmost.

K tomu si přičtěte, že za svoji existenci Monkey Business vydali čtyři alba, na nichž se střídavými úspěchy rozváděli svoji představu o souznění funky s hardrockovými riffy, popovými melodiemi, košatými aranžemi, skvělými vokály a širokou paletou vtípků a nabudete dojmu, že už vás v roce 2007 tahle parta nemá čím překvapit. Pravda to je, i není. Není pochyb, že Monkey Business jsou od počátku především seskupením mimořádně nadaných a technicky zdatných hudebníků a je zbytečné ztrácet čas dumáním, jestli to kapele na novém albu Objects Of Desire And Other Complications hraje nebo ne.

Monkey Business to prostě fantasticky hraje vždy a za všech okolností. Ale v porovnání s podobně vybavenými J.A.R. tu přece jenom vypozorovatelný rozdíl je. V J.A.R. je individualit typu Holého hned několik a přestože jejich názorové střety prý bývají občas divoké (a často mediálně propírané), na jejich hudbě se to pozitivním způsobem projevuje v tom, že je výsledkem urputně vybojovaného kompromisu.

V MB je ale Holý capo di tutti capi a silná oponentura mu podle mého názoru občas chybí. A jak si písničku vymyslí, tak si ji taky udělá, což se na nové desce projevuje už tradiční přeprodukovaností a aranžérskou zahlceností, která místy dominuje nad melodickou nosností (Allah Took My Tartar Sauce), ale i občasnou jednotvárností, což platí zejména pro rytmiku á la Kinobox.

Po „jazzrockovém“ a v diskografii kapely asi nejhůře přijatém Kiss Me On My Ego se sice MB´s popově zklidnili a nová deska obsahuje několik opravdu výborných momentů (důležitou roli v nich často hraje smyčcový Epoque Quartet, který fenomenálním způsobem přehrává Brouskovy typicky neuroticky kudrnaté orchestrální aranže a navíc tím originálně supluje dechovou sekci), úrovně jejich nejlepších desek – debutu a neméně vyvedené trojky Resistance Is Futile, kterou svým charisma prozářila např. i Iva Bittová – přesto nedosahuje.

Ne proto, že Monkey Business poprvé album natočili prakticky bez pomoci hostů zvučných jmen - tahle skupina si skutečně vystačí sama (zvlášť když Tonya Graves předvádí, že by se možná dokázala prosadit i jako rapperka), ale proto, že ve své snaze dosáhnout dokonalosti, naprostého hudebního zenu, se nám pozemským stále více vzdaluje. Všechno tu muzikantsky sedí, zařezává nebo konejší, ale někoho, pro koho není technika přednesu alfou i omegou, to za srdce bere jenom tu a tam.

Nehledě na to, že během těch let se MB stali partičkou tak homogenní a uzavřenou, že velké části legrácek, kterými i novou desku prošpikovali, už nejspíš rozumějí jen oni sami. Roman Holý jakoby se ironií osudu dostával do podobné pozice, ve které je dnes jeho velký vzor Prince. I ten je pověstný tím, že neustále ve velkém vydává desky, jejichž řemeslná úroveň je pro mnohé takřka nedostižná, ačkoliv aura génia, která kolem něj po celá osmdesátá léta svítila téměř permanentně jako svatozář, na nich problikává jako porouchaná výbojka.

Monkey Business - Object Of Desire And Other Complications 
SONY / BMG
Nejlepší skladby: Payback, A Song For All Nations, Even Eternity Will End One Day

Hodnocení filter: 75%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Album Rock for People k červnovému vydání časopisu Filter
Červnový Filter vytipoval padesátku festivalových hvězd

Červnový Filter sumíruje festivaly, zpovídá Xaviera Baumaxu a přikládá CD Rock for People. Nahlédněte do obsahu.  celý článek

Filter - Mighty Sounds
Květnový Filter dychtivě čeká na nové Green Day a zve na Mighty Sounds

O nových albech Green Day, Sunhine i Placeba, nahrávání Vypsané fixy za kanálem a třeba práci osvětlovače píše květnový Filter. V prodeji je od 5. května.  celý článek

Obal alba Fast Food Orchestra (Filter, říjen 2009)
Do říjnového Filteru se vešli Kabáti, Oasis, Muse i učitelka zpěvu

Reportáž z koncertu skupiny Kabát na Vypichu. Přehled dvaceti lidí, kteří si myslí, že umí taky zpívat a není to pravda. A nové album kapely Fast Food...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.