Cotte se výzkumu Da Vinciho nejznámějšího obrazu věnuje dlouhodobě, přístup k obrazu dostal od galerie v Louvru už v roce 2004. Využívá moderní technologii LAM (Layer Amplification Method), kdy intenzivním světlem opakovaně prosvěcuje plátno a odrazy zaznamenává na kameru. Na záznamu pak zkoumá nuance mezi jednotlivými odlesky. Cotte tvrdí, že díky tomu postupu může odhalit, co vše se skrývá mezi jednotlivými vrstvami malby.
Uvádí se, že Leonardo da Vinci na obrazu pracoval mezi lety 1503 a 1517, když pobýval ve Florencii a později ve Francii. O identitě zobrazené ženy s tajemným úsměvem se vedly dlouhé debaty, převládá však názor, že předlohou byla Lisa Gherardiniová, manželka florentského obchodníka s hedvábím Francesca del Gioconda.
Pascal Cotte však tvrdí, že jeho objev vrhá na dosavadní historii obrazu úplně jiné světlo. Pravá Mona Lisa je podle něj právě překrytá postava z profilu. Tvář, kterou má obraz dodnes, patří prý někomu úplně jinému. „Když jsem rekonstrukci dokončil, spatřil jsem úplně jiný obličej. Výsledek zcela mění náš pohled na Da Vinciho veledílo,“ tvrdí Francouz.
Cotte dále uvedl, že vedle sedící postavy odhalil na plátně další dva obrazy. Jedním z nich je náčrt portrétu, který se od oficiálního díla liší větší hlavou, nosem a rukama a naopak menšími rty. Dalším je pak lept znázorňující opět portrét ženy s perlovou pokrývkou hlavy.
Cotteho názory jsou v kunsthistorických kruzích přijímány rozporuplně, jak upozorňuje web BBC. Oxfordský profesor Martin Kemp považuje odhalené obrazy za pouhé rané fáze Da Vinciho práce, které není třeba považovat za odlišné dílo.
Obraz fascinuje odbornou i neodbornou obec odnepaměti, před čtyřmi roky například italský vědec Silvano Vinceti přišel s teorií, že žena na obraze je ve skutečnosti muž a navíc Da Vinciho milenec (více zde). Možná i vzhledem k četnosti těchto teorií se Louvre k Pascalovu aktuálnímu objevu úplně odmítlo vyjádřit.
