Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mona Lisa nemá co nabídnout, je bez nápadů i emocí

  1:46aktualizováno  1:46
Původně jsem chtěl dát třicet procent. Než se na jevišti objevili sněhuláci. Leonardo da Vinci totiž právě vynalezl sněžnice, a tak si tady dva panďuláci radostí zaskotačili. Dvacet.

První premiéru muzikálu Mona Lisa odzpívala v hlavní roli Dasha, na snímku s Hanou Zagorovou. | foto: Marek Navrátil

z muzikálu Mona Lisa Muzikál Mona Lisa, který měl ve středu premiéru v pražském Divadle Broadway, totiž není lední revue za padesátku. A jiná liga by měla garantovat přiměřený zážitek. Rozumějme si: skvělý zážitek.

Skvělý se však v případě Mony Lisy brzy mění na nevšední. Už s příchodem prvních Florenťanek, z nichž výpravné kostýmy vyrobily ruské carevny, paní matce v podání Hany Zagorové k němu dokonce maska vyčarovala komiksový výraz zlé mstitelky. S odstupem? Kéž by to byla jediná vada na kráse.

Přeplácaný děj a instantní hudba

Popravdě je to ta nejmenší. V muzikálu, který v italských kulisách konce patnáctého století vypráví příběh legendárního malíře a dívky, která se stala předobrazem jeho nejslavnějšího díla, totiž jinak nefunguje nic. Dvěma slovy: vůbec nic. 

Příběh, který se mohl opřít o průzračný osud fatální lásky okořeněný setkáním s legendárním malířem, se nesmyslně zamotává do války Florentských s Medičejskými, loupení Leonardových pomocníků, zatímco by mohl stavět příběhy ústřední trojice: Lisy, jejího manžela a dávného, údajně popraveného milence Giuliana.

Recenzuje Jan Kábrt

Mona Lisa je nevšední zážitek. Už s příchodem Florenťanek, z nichž výpravné kostýmy vyrobily ruské carevny.

Místo toho se vrší dějové odbočky a nesmyslné scénky (za všechny ta se sněhuláky), které muzikál tak přeplácaly, že po dvou hodinách (přičemž celé představení má přes tři) je už naprosto zbytečné sledovat děj.

Oproti tomu hudba, která tohle zmatení doprovází, se zřejmě snaží definovat nový žánr. Instantní. Je tak stejná a nudná, že se člověk začne ošívat už dlouho předtím, než rezignuje na dějovou linku.

Jistě, jsou okamžiky, kdy problýskne naděje. Když partička zaswinguje nebo matka odsekává rýmy v rychlejším tempu, člověk pookřeje.

Bohouš Josef a Tomáš Savka Zbytečně. I když zpěváci jako Dasha, Hana Zagorová nebo Petr Kolář napínají síly, je jim to k ničemu. Zvlášť když jim texty předepisují bláboly, jako že se šaty vyčistí a manžel nic nezjistí, nebo když na úsměv maminčin rýmem navazuje mistr da Vinci. Velký prostor dostal autor hudby a představitel da Vinciho Bohouš Josef, ale libozvuk své medové vemlouvavosti o dost přecenil – často přepálené vokály během tří hodin udělají z bubínků padrť.

Opravdu má Mona Lisa režiséra?

Naivně prostinké jsou činoherní, nebo, chcete-li, mluvené scénky. Tomáš Savka (v pokřivené verzi renesančního mistra Raffaela Santiho) chodí da Vinciho dílo obdivovat se slovy "nádherné, mistře" nebo "ta paleta barev".

ukázka z muzikálu - Helena Vondráčková a Monika Absolonová

Podobně banálně káže i sám malíř, připomíná přitom zarostlého, samolibého studenta večerní školy, který poprvé správně odříkal několik frází z občanské nauky. Na takových místech se už diváci neubrání smíchu, i když ke komedii má Mona Lisa podobně daleko jako da Vinci k impresionistům.

Tady už se o konečný účet Mony Lisy stará režisér a autor scénáře Libor Vaculík. Bylo na něm, zda dokáže muzikálu vtisknout tvář. Ta by v tomto případě znamenala škrtání, zprůhlednění děje, inscenační nápady, práci s herci, která by vyústila v emoce a zájem diváků. Třeba jako se to povedlo režiséru Bednárikovi v Angelice (když už se bavíme o romantickém žánru).

Muzikál Mona Lisa je jako ohřívaný guláš

Hana Zagorová  Soukromé muzikálové produkce jako by na své tituly měly kuchařku, podle níž postupují krok za krokem. Základ si udělej z něčeho, co divák dobře zná. Vhodná je historická osobnost či adaptace známé látky, nově - jak vidno - stačí i ikonický obraz. Přimíchej výpravné kostýmy, dusně těžkopádnou romantiku, pompézní, leč kašírované kulisy, kořeň účastí známých tváří a nezapomeň dochutit alegorickou postavou (nejlíp Osudem nebo Smrtí), která tanečně víří kolem staticky pějících hlavních hrdinů. Dus v tom publikum tak tři hodinky, jinak by se snad mohlo zdát, že si své peníze nedopřálo do sytosti. Receptura je to osvědčená, ale nikdy z ní nevzejde prvotřídní pochoutka, nýbrž stokrát ohřívaný guláš. Po této linii se třikrát šedesát minut (s pauzou) valí i Mona Lisa.

Vaculíkovi se z toho nepovedlo nic. To věčné přecházení zprava doleva a po schodech nahoru a dolů opravdu moc bouřlivých emocí nevyvolá. Na práci s hereckým výrazem zpěváků nebyl čas nebo se na něj prostě zapomnělo – to snad i Paris Hiltonová by tady zahrála uvěřitelněji než Bohouš Josef či Alan Bastien.

Monika Absolonová a Dasha Ano, ingredience romantického muzikálu by byly: touha, láska, smrt... Jenže režisér s nimi musí naložit tak, aby jiskřily, vyvolávaly emoce, vzájemně spolupracovaly a tím vtáhly diváky do děje. Vaculík je všechny nechal vyráchat v soukromém rybníčku, tedy společně zafungovat nemohou. Zůstala nuda, šeď, prázdno.

Na Broadwayi už dokázali udělat dobré muzikály: Rebely, Angeliku nebo Adélu. Mona Lisa zůstala hluboko za nimi.

B. JOSEF, L. VACULÍK, L. F. HAGEN - Mona Lisa
Divadlo Broadway Praha. Režie L. Vaculík, délka 180 minut, premiéra 4. března 2009.
Hodnocení MF DNES: 20 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Kraus a Chantal Poullain v novém nastudování Šesti tanečních hodin v...
Hrát u Bolka je moje srdeční záležitost, říká Chantal Poullain

Úspěšné nastudování hry Šest tanečních hodin v šesti týdnech se od léta hraje v Divadle Bolka Polívky. Chantal Poullain zde učí už třetí taneční mistr.  celý článek

Jan Kříž se vrátil na jeviště Divadla Kalich. Po návratu hrál muzikál Pomáda.
Mezinárodní úspěch. Jan Kříž se chystá na roli v německém Plesu upírů

Muzikálový herec a dvojnásobný držitel Thálie Jan Kříž uspěl v konkurzu na připravované německé nastudování Plesu upírů. Celou příští sezonu tak stráví v...  celý článek

Z open-air verze představení Tu noc těsně před lesy
RECENZE: Představení u Stalina vylepšují pejskaři, turisté i zevlouni

Jinde je všechno stejné. Tato cynická poznámka uvádí neméně cynický text z pera francouzského dramatika Bernarda-Marie Koltése. Ten své dílo uváděné pod českým...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.