Patrick Modiano

Patrick Modiano | foto: Archiv MF DNES

Neznámý Modiano dostal Nobelovu cenu a hned u nás vychází dvě knihy

  • 4
Málokdo z českých čtenářů Modiana před udílením Nobelových cen znal, od roku 1986 u nás vyšla jediná jeho kniha. Teď se na knihkupeckých pultech objevil jeden z jeho nejoceňovanějších románů Ulice temných krámků, za nějž Modiano získal v roce 1978 prestižní Goncourtovu cenu.

V češtině ho vydává nakladatelství Mladá fronta. A jde už o druhé vydání, poprvé se česky objevil na začátku osmdesátých let. Druhým vydáním je i kniha z nakladatelství Barister & Principal nazvaná Dora Bruderová, asi nejčtivější autorův román.

Modian se slevou

Jedinečné příběhy pod tituly Dora Bruderová nebo Ulice temných krámků najdete na Knihy.iDNES.cz

„Modiano je více než kterýkoli jiný současný autor spisovatelem stále jedné a téže knihy, každý nový román je vždy její další organickou konkretizací,“ píše jeho překladatel Václav Jamek s tím, že Modiano svůj tvůrčí rejstřík s každou další knihou nerozšiřuje, jen prohlubuje. Dodnes napsal Modiano osmadvacet knih.

Hlavní hrdina knihy Ulice temných krámků detektiv Guy Roland ztratí paměť a pátrá po tom, kým býval, stává se detektivem vlastního života. Nic originálního, ale Modiano si všímá naléhavých detailů, trvá na vykořeněnosti svých postav, líčí svět pochybných nešťastníků. Byť ho třeba i halí do chvilkového lesku večírků či do bezstarostného přebývání v chatě odříznuté od světa. Jenomže když pak přijde sníh, melancholie je zpátky.

Ač Roland není zpočátku žádným zoufalcem, od ztráty jeho paměti uplynulo už deset let a on má dávno jakousi novou identitu, ukazuje se na pouhých sto padesáti stranách, jak podstatným pojítkem se současností je lidská minulost a jak znepokojivá je ztráta vlastní paměti. Modiano napsal napůl detektivku, byť postrádá klasický švih, na který jsme u kriminálního pátrání zvyklí. Tady jde o životní filozofii, ne o policejní složku. O pestrou kroniku prázdnoty, která kupodivu nijak nenudí.

Francouzský spisovatel Patrick Modiano získal Nobelovu cenu za rok 2014.

Zasáhla mu do osudu

Ještě čtivěji působí Dora Bruderová. I tady se pátrá po ztracené identitě, i tenhle příběh je svého druhu detektivkou. Hlavní hrdina hledá stopy pohřešované dívky, ne však proto, že by byla jeho přítelkyní, ale jen proto, že má jakousi utkvělou představu, že mu někdy zasáhla do osudu, že se ho kdesi letmo dotkla.

Stejně jako v prvním případě, i tady je neurčitá vzpomínka podnícená starým inzerátem silnější než dosavadní život, dává mu nový smysl. Ukazuje se, že kroky židovské dívky vedly okupovanou Paříží až do koncentračního tábora.