Mnoho nocí láká do Dlouhé ulice

- Pražské Divadlo v Dlouhé hraje v prostoru své občerstvovny, v "kavárně u Kroužků", inscenaci Kabaret Richard Weiner. Jde o znovuuvedení kusu, který v režii Arnošta Goldflama hrál v Dejvickém divadle soubor, jenž dnes spoluvytváří trupu na Starém Městě. Tehdy se koláž z povídek, básní, písní a klaunských čísel jmenovala Rovnováha, podle filozoficky nejzávažnějšího z jevištně ztvárněných Weinerových textů. Tři prózy z cirkusového prostředí rozšířené o verše plné kosmicko-existenciálního vizionářství představují pozoruhodným způsobem významného českého autora, který - řečeno s básníkem Ivanem Slavíkem - "šturmoval absolutno".

V Dejvickém "sklepním" divadle se snáze podařilo navodit magii cirkusového prostoru. Povídka Rovnováha o provazochodcích tu také úspěšněji vytvořila iluzi závratě a možného pádu. Pavel Tesař a Čeněk Koliáš, ztvárňující artisty otce a syna, nyní podtrhují orientální konotace povídky obřadným líčením. Těsné sousedství účinkujících a diváků přináší zase jiné kvality; mnohem koncentrovaněji působí druhá část, v níž tragiku s komikou - v patřičné "rovnováze" - nabízí povídka o smutné obří dívce, kterou jako dítě prodali rodiče do cirkusu. Jejímu příběhu předchází razantní klauniáda Martina Matejky, Petera Vargy a Martina Velikého kontrastující s hlubokou reflexí lidské existence, v níž vyniká vroucí, k výšinám mířící recitace Ilony Svobodové.
Při opakované návštěvě weinerovské féerie se také divák intenzivněji zaposlouchá do písniček, jež zhudebněním některých textů znepokojivého básníka spoluvytvořil Jan Vondráček. Zejména magický song Mnoho nocí v stylově průzračném podání Lenky Veliké patří k zážitkům, pro něž stojí za to existenciální kabaret navštívit.