Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Mnichov, Moskva... Národní traumata léčí i rakvičky se šlehačkou

  13:55aktualizováno  13:55
Některé historické události si i po desetiletích uchovávají podobu národních traumat. Pro nás je to jak mnichovská dohoda podepsaná 30. září 1938 (neplacená reklama: z neobvyklého pohledu ji líčí film Ztraceni v Mnichově), tak okupace v srpnu 1968. Třetí doporučovaná kniha se týká Izraele, jenž má nechtěných traumat řadu.

21. srpen 1968 v Brně - protesty před hlavním nádražím | foto: Jan Havlíček

Mnichov

Autor:

Nakladatelství: Bourdon

512 stran, 435 korun

Hodnocení­: 90%

Neville Chamberlain zemřel 9. listopadu 1940. Dožil se tedy toho, jak mylné bylo jeho přesvědčení, že „pan Hitler drží slovo“. A jakou pravdu měl jeho pozdější nástupce ve funkci premiéra Winston Churchill, když v parlamentní debatě o mnichovské dohodě k nelibosti mnoha svých kolegů prohlásil: „Začnu výrokem, který bude každý nejspíše ignorovat, ale který stejně musí zaznít, totiž že jsme utrpěli naprostou a strašnou porážku.“

Chamberlain je smutným hrdinou knihy britského historika Davida Fabera Mnichov, jež nese podtitul Krize appeasementu 1938. Pokud jde o události samé, není v ní vlastně nic, co bychom nevěděli. Pozoruhodná je především z psychologického hlediska – z konfrontace postojů demokrata, jenž chce za každou cenu zabránit válce a klidně obětovat i ty lidi „ve vzdálené zemi, o níž nic nevíme“, a diktátora, který je rozhodnut dosáhnout svého za jakoukoliv cenu.

Země zaslíbená

Autor:

Nakladatelství: Host

495 stran, 389 korun

Hodnocení­: 90%

Mnohdy nepříjemné otázky klade v knize s podtitulem Triumf a tragédie Izraele novinář Ari Šavit. Na základě příběhů jednotlivců vypráví dějiny své vlasti a momenty, které formovaly její dnešní podobu. Své malé vlasti, jejíž existence je denně ohrožována snahou silnějších sousedů vymazat ji z mapy: „Co si jen dokážu vzpomenout, vzpomenu si na strach. Existenční strach,“ píše v úvodu.

Šavit je věcný, byť místy poetický, a rozhodně nedogmatický. Z každé jeho věty čiší láska k Izraeli. Ale láska, která není slepá, takže se nevyhýbá ani nepříliš lichotivým prvkům izraelské historie – například jak se z arabského města Lydda stal židovský Lod.

„Dokáže Tel Aviv žít svým hédonistickým a individualistickým životem také ve dvacátých a třicátých letech jedenadvacátého století? Dovolí Blízký východ let čtyřicátých a padesátých telavivské kultuře, aby přežila?“ ptá se Šavit. Odpověď nezná. Nezná ji nikdo.

Moskva posílá tanky

Nakladatelství: Člověk v tísni

216 stran, 329 korun

Hodnocení­: 80%

„Dali jsme si ze žalu rakvičky se šlehačkou,“ píše o náladě po podpisu Moskevského protokolu katolický intelektuál Václav Vaško. Je jednou z třiadvaceti osobností, jejichž vzpomínky na srpen 1968 shromáždila nadace Člověk v tísni. Jsou mezi nimi Václav Havel („Viděl jsem, jak se pomátl velitel tanku a začal zběsile střílet do davu.“), Vlasta Chramostová, Jaroslav Hutka či Helena Třeštíková.

Je to poučné čtení, byť podobně jako Mnichov nepřináší faktograficky nic nového. A nové nejsou ani moskevské způsoby: vzpomínky na rok 1968 doplňují čtyři studie o současné Ukrajině.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z knihy Spící obři
RECENZE: Po sci-fi debutu Spící obři už zatoužil Hollywood

Když před rokem napsal Kanaďan Sylvain Neuvel svou sci-fi prvotinu Spící obři, strhl se poprask. Rukopis se mu totiž podařilo dostat na ta správná místa a záhy...  celý článek

Následky bojů na damašském předměstí Kabún (16. května 2017)
RECENZE: Češka se v Černém velbloudovi setkává s Asadem

Příběh české dívky v Sýrii, takový podtitul nese nová kniha nakladatelství Ikar. Jmenuje se Černý velbloud a napsala ji Kateřina Ash. O její totožnosti toho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Autor thrilleru Ta přede mnou používá pseudonym kvůli předsudkům

Ta přede mnou, tak zní název nové knihy spisovatele J. P. Delaneye, která vévodí edičnímu plánu vydavatelské skupiny Euromedia na léto. Značka Ikar, pod kterou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.