František Němec a Matyáš Řezníček v Mlynářově opičce

František Němec a Matyáš Řezníček v Mlynářově opičce | foto: Patrik Borecký

The best of Klicpera. Mlynářova opička skládá z klasika novou hru

  • 2
Stavovské divadlo ovládla barevná fraška, po pražském pódiu defilují roztodivné postavy s roztodivnými jmény. Je tu poslední premiéra sezony, Mlynářova opička.

„Teď to právě začíná, ta pletenice okolo mé postavy. Teď začíná boj o nevěsty,“ hlásí v přestávce jedné z posledních zkoušek herečka Martina Preissová, která je spolu s Pavlínou Štorkovou jednou z mála žen v novince. Právě Štorková shlíží na diváky i z plakátu k Mlynářově opičce – vedle neurčitého výrazu zdobí její tvář výrazná ušiska, tedy hlavní poznávací znamení její postavy Marie Pavianny.

„Mně to nevadí. Když mám posloužit nějaké legraci, tak s tím nemám problém,“ hlásí k novince, která má na místě autora vepsáno jméno našeho divadelního klasika V. K. Klicpery. „Hrála jsem zatím Klicperu jenom na škole, ale to bylo celé improvizované, drželi jsme jen jména postav,“ vzpomíná herečka na setkání s klasikem.

Zato Preissová si v Národním už v Klicperovi zahrála, konkrétně Ruměnu v Hadriánovi z Římsů. „Těžko jsme se k němu tehdy prokousávali, ale pak jsme se prokousli natolik, že jsme ho měli hrozně rádi. Když se Klicpera udělá dobře, tak to běží jako po másle, ta jeho absurdita a nadsázka je velká,“ přemýšlí.

„Ale hlavně: tohle není Klicpera, to je Šotek,“ dodává v narážce na jméno druhého autora nové hry. Mlynářovu opičku totiž ve výčtu klasikových děl nenajdete, pospojováním různých Klicperových kusů, dialogů a motivů ji vytvořil dramaturg první scény Milan Šotek.

„Hra se rozpadá v dílčí komediální situace a etudy, které by se vždycky měly někde potkat,“ vysvětluje autor, který primárně vycházel z Klicperova Žižkova meče, jeho komediální prvotiny. „A ještě z velké části z téměř neznámé komedie Krása a nekrása. Málokterá věta je tak, jak ji Klicpera napsal, ovšem většinou stačilo jen tak lehce zatřást slovosledem, něco ubrat, aby bylo možné ještě doufat v hlasitý smích,“ doplňuje Šotek, který jako dramaturg cítil, že se Národní divadlo musí ke Klicperovi opět přihlásit.

„Hadrián z Římsů je hodně obnošený a otřepaný ochotnickým divadlem. Myslím, že se Klicperovi křivdí, pokud by se měl hrát jen před ochotnicky malovaným pozadím,“ uvažuje Šotek, který se čtvrteční premiérou Mlynářovy opičky stane jedním z nejmladších autorů uvedených na první scéně.