Ze hry Mlčení bobříků

Ze hry Mlčení bobříků | foto: Martin Špelda

RECENZE: V padesátých letech bojovaly skautské zombie proti komunistům

  • 3
Z nápadu ztvárnit hrůzy 50. let jako horor plný zombií vyšla v pražském Divadle pod Palmovkou vydařená nadsázka Mlčení bobříků. Dílo Tomáše Dianišky v režii Jana Friče má co sdělit.

Pointa motivu nejznámější československé mince, koruny z roku 1957, se dostala do širšího povědomí teprve loni. Tehdy totiž vyšlo najevo, že vítězný návrh výtvarnice Marie Uchytilové inspirovala postava perzekvované skautské vedoucí Bedřišky Synkové. Takže zatímco si mladá žena odpykávala čtvrtý rok desetiletého vězení za ilegální vedení skautského oddílu, režim pyšně distribuoval nové mince s její podobou. Výtvarnice se tak po svém vypořádala s režimem v době stále ještě „dostatečně“ tuhé totality.

Dechberoucího motivu se pěkně zčerstva chopili dva třicátníci z nastupující generace českého divadla, autor hry a herec Tomáš Dianiška a režisér Jan Frič. A jejich spolupráce ve studiovém prostoru pražského Divadla pod Palmovkou vyšla skvěle.

Dianiška se pohnuté svědectví z padesátých let rozhodl ztvárnit jako béčkový horor. Do skautského tábora, kde vedoucí Bedřiška saje krev členů svého oddílu, tak vtrhne StB v masce Freddyho Kruegera, podsadový stan se změní v celu, kde vězněná prožije scénu jak z Vymítače ďábla (akorát zde krucifix nahradí Gottwaldova busta), nechybí ani vyvolávání duchů či koupelnový moment z Psycha.

Šílené, vtipné a dobře zahrané nápady skvěle pospojovala svižná Fričova režie, která nenechá diváka vydechnout, aniž by se při všech těch hororových výkřicích, mlze a dýmu začala opakovat.

Mlčení bobříků

85 %

Divadlo pod Palmovkou (Studio PalmOFFka)

premiéra 12. února 2016

režie: Jan Frič

hrají: Tomáš Dianiška, Barbora Kubátová, Tereza Dočkalová, Jan Hušek

Ač se může zdát, že bizarní groteska pouze prvoplánově šokuje znásilněním silného příběhu, je tomu naopak. Nad vážným historickým dramatem by mladý divák uznale pokýval, pokud by vůbec do divadla dorazil.

Lákavý bláznivý horor má potenciál přitáhnout davy takových. A ti si, jakmile dozní motorová pila a poslední krev steče z pionýrských šátků, spíš uvědomí, že víc než zombie byly tím skutečným hororem vykonstruované procesy a prázdnota budovatelských hesel.