Za koncepcí přehlídky Punctum stojí kurátor Václav Magid, který se inspiroval pojmem francouzského teoretika Rolanda Barthese, rozvinutým v knížce Světlá komora.
"Punctum je také bodnutí, malá trhlina, malá skvrna, malý řez – a znamená též hod kostkou. Punctum nějakého snímku, toť ona náhoda, která mne v něm zasahuje (zasazuje mi rány, probodává mne)," píše Barthes, přičemž Magid se v rámci přípravy výstavy řídil právě oním osobním "punctem", který v dílech nacházel.
"O upřednostnění té či oné práce nakonec vždy rozhodoval pocit, že mě v ní poutá jakýsi bod, detail, jenž je tu jakoby navíc. Něco, co se nepodílí na identitě díla, kterou by bylo možné vymezit kategoriemi média, žánru, tématu, tendence, kontextu apod., co však právě touto svou bezdůvodností činí z díla něco zvláštního," dodává kurátor.
Vyplývá z toho, že "tato výstava je reprezentativní přehlídkou současného českého umění pohyblivých obrazů, která si ovšem nečiní nárok na objektivitu. Při zrodu koncepce jsem postupně opouštěl počáteční snahu o přehled, který by pokryl všechny výrazné podoby práce s videem. Naopak jsem přikládal stále větší váhu svému osobnímu přesvědčení o kvalitách jednotlivých děl a o jejich potenciálu utvořit zajimavý celek," říká Magid.
Z umělců v expozici naleznete například Jespera Alvaera, Zbyňka Baladrána, Milenu Dopitovou, Alenu Kotzmannovou, Jána Mančušku, Michala Pěchoučka, Jana Šerých či Martina Zet. Čili umělci, kteří reprezentují konceptuální přístup k videu, přitom z valné části se tito autoři nepokládají výlučně za videoartisty a video používají jako jeden z řady prostředků.
Ve stejném prostoru nalezl místo i projekt You, prezentace dosavadní spolupráce na výměnných pobytech pro umělce mezi Futurou a centrem pro multimediální tvorbu Vivid z Birmingamu, ve spolupráci s Českými centry v Praze a v Londýně.
Podívat se můžete na pět nových prací Jiřího Černického ze série ABS video, jejichž základem jsou záznamy určitých míst, pořízené v reálném čase, bez herců, bez scénáře, bez střihu. Autor je charakterizuje jako readymade času a prostoru.
Motivem práce dalších vystavujících Karin Kihlbergové a Reubena Henryho je přenášení aspektů filmu do reálného života. Toho dosahují uplatňováním filmových procesů, zapojováním diváků a různými intervencemi, kdy aspekty filmu jsou aplikovány na nové situace.
