Totální, absolutní divadlo, jehož herci musí umět všechno: zpívat, tančit, hrát, improvizovat a vystřihnout bravurně nějaké kejklířské, až cirkusové číslo.
Není řeč o muzikálu, ale o komediálním žánru, který se rozvinul v Itálii v polovině šestnáctého století a svou popularitu si udržel do dnešních dnů: commedia dell'arte, stylizované, z větší míry improvizované divadlo s přesně vymezenými typy postav, jako je například žvanivý Dottore, lakotný zamilovaný stařík Pantalone, chvástavý voják Capitano či sluha Harlekýn a jeho družka Kolombína.
Commedia dell'arte během staletí prošla nejrůznějšími inovacemi, přibývaly charakteristické postavy s ustálenými kostýmy a maskami, dalších variací se dočkaly jednoduché zápletky.
Nyní tento žánr pokouší pražské Švandovo divadlo, a to pod taktovkou jednoho z nejpovolanějších - italského herce a režiséra Antonia Favy, učitele a mistra commedie dell'arte. Inscenace podle Favova scénáře se jmenuje Bomby, prachy a láska a premiéru má v pondělí.
Harlekýn, Kolombína a holé lebky
"Považuji za nesmyslné sehrát nějakou přesnou rekonstrukci podle historického scénáře. Držet se tradice je důležité, ale živé divadlo nemůže být muzeem plným zaprášených exponátů," říká Antonio Fava, který komedii oživuje moderními postupy.
Fava svůj recept na starobylý žánr v moderním hávu přirovnává k dnešním městům, v nichž se v příjemném celku kříží památky se současnými stavbami.
Zůstává tedy to klasické: charakteristické typy žravých a líných sluhů, lehce nešikovných milovníků či hloupých, chlubivých vojáků s jejich tradičními úbory, gesty a maskami. Inovují se témata, například právě v kusu Bomby, prachy a láska hraje podstatnou roli válka jako podobenství lidské hlouposti a nevědomosti.
Základní tužby a přání postav - tedy dostat milovaného, napálit hlupáka a zbohatnout - však zůstávají totožné. Nelze rovněž vynechat pro komedii klíčové atributy, jako je humor a improvizace, včetně parádních čísel zvaných lazzi.
Jedním z Favových vynálezů je například nová postava, které "maestro" vymyslel taktéž novou masku a která se rovněž objeví na jevišti Švandova divadla. Tím novým "městským typem" je skinhead.
"To je asi nejodvážnější invence, kterou jsem si dovolil po naléhání kolegů a kritiků, proč nezkusím vymyslet moderní typ commedie dell'arte. Mým prvním nápadem byl imigrant, protože komika postav sluhů v komedii často tkví na tom, že jsou to původně venkovani, kteří přišli za prací do města. Jenže pak jsem si uvědomil, že klasická předloha je prostě lepší."
"Tak jsem přemýšlel o jiných minoritách ve společnosti, až jsem došel k opačnému pólu - skinheadům, z nichž se staly komické figury. Nejsou totiž doopravdy dospělí. Překvapují na jedné straně sklony k násilí, na straně druhé jsou obrovsky naivní. Je to znepokojivá maska, která s sebou nese řadu otázek. Nicméně nedotýkám se ideologie," vysvětluje Fava.
Masky hercům na míru
Scénář hry Bomby, prachy a láska vznikl na základě workshopu, který Fava v zimě ve Švandově divadle vedl.
"Když jsme se s ředitelem scény Danielem Hrbkem domluvili, že něco ve Švandově divadle připravím, bylo jasné, že nejdřív uspořádám pro soubor zvláštní dílnu. Taková je moje metoda práce. Dva týdny pozoruji herce, učím je typickým gestům, jak nosit masku a jiným principům komedie. Řadu nápadů, které vznikly na zkouškách, jsem začlenil do scénáře," líčí Antonio Fava a zdůrazňuje, že text vždy musí být otevřený pro herecké improvizace.
Původní scénář byl pouhou kostrou, záznamem situací s náznaky replik a dialogů a teprve při zkouškách získával stále košatější tvar. Již při dílně Fava sledoval herce a rozvažoval, kdo se na jaký typ hodí.
"V některých případech to bylo jasné hned, v komedii je rozhodující typově vhodný zevnějšek a hlas. Ale někde jsem váhal, protože mnozí z nich by zvládli hned několik rolí," chválí režisér.
Dottora si zahraje Robert Jašków, milenecký pár Jan Meduna a Tereza Hoffová, sluhu Pulcinellu Kamil Halbich, Kolombínu Jana Stryková. Necelé tři měsíce pak Fava pro herce vyráběl masky - na dřevěnou matrici se speciální technologií natahuje a tvaruje kůže. Výroba masek hercům na míru je další z Favových dovedností, kterou nabyl díky commedii dell'arte.
Prvním vzorem byl divadelníkovi otec, který sám tento žánr provozoval a celý život ztvárňoval figuru zvanou Pulcinella, zlomyslného mužíka, většinou zobrazovaného s dlouhým nosem, černou maskou a bílým hábitem. Další zkušenosti Antonio Fava sbíral v souboru věhlasného divadelníka a dramatika, nositele Nobelovy ceny za literaturu Daria Fo, francouzského mima Jacquesa Lecoqa a posléze ve vlastním souboru.
Dalším krokem pak bylo založení vlastní mezinárodní školy, specializované na výuku commedie dell'arte. V Itálii je jich jen několik a Favova patří k vyhlášeným.
