Místo nahoře, seriál bez autorů

  • 7
Seriál Místo nahoře, který se třináctým dílem uzavřel, zřejmě vejde do dějin. Nikoli kvůli solidní sledovanosti - rozmezí mezi jedním a dvěma miliony diváků si drží téměř každý český seriál. Ale Místo nahoře je snad prvním, kterému během vysílání záhadně zmizeli z titulků jeho vlastní autoři.

Nástup příběhu ze současného satelitního městečka vypadal slibně: rychlé vyprávění, vyhrocené charaktery, dnešní jazyk, skoro se zdálo, že v autorské říši melodramatických Nemocnic konečně nastává generační změna. Scénář nesl jména Marka Dobeše, Štěpána Kopřivy a Jiřího Pavlovského.

Časem však údaj "scénář" z titulků tiše a zcela vymizel, trojice autorů zůstala zachována jen v rubrice námět, pak následovala jména herců a nakonec režiséra Karla Smyczka. Že by snad Česká televize v rámci svého úsporného režimu objevila, jak lze točit seriál bez scénáře, čistě samospádem, podle toho, co zrovna herce napadne a jakou budou mít náladu?

Skutečnost je v našich podmínkách ještě neuvěřitelnější - autoři se vzbouřili! "Scenáristé využili svého práva v souladu s autorským zákonem a požádali, aby v titulcích nebyli uvedeni. Jejich žádost respektujeme. Na důvody jejich přání se musíte zeptat jich," uvedl mluvčí ČT Martin Krafl.

A Dobeš důvody vysvětlil: "Podepsali jsme se pouze pod první tři díly, protože ty jsou nedotčeny poetikou dramaturgů ČT. Od čtvrtého dílu se začala tato velmi specifická poetika projevovat a sílit směrem k závěru. Přestože to možná zní troufale, styl Marek Dobeš a spol. bych rád budoval už od první profesionální zakázky. Doufám, že televizní divák ocení, bude-li vědět, na čem je, už když si přečte jména pod scénářem."

Je po záhadě, pokud si člověk přeloží diplomatický výraz "velmi zvláštní poetika dramaturgů ČT" do běžné mluvy. V tramvajích či kancelářích se tomu kolem půli seriálu začalo říkat "už to nějak není ono, trochu se to kazí". Spolehliví herci jsou přitom bez viny, hlavně Simona Stašová a Miroslav Táborský, jež by ČT měla ze svých posledních rezerv pozlatit.

Nejhorší je, že se člověk nikdy nedozví, oč vlastně přišel. Jestli by si hrdí autoři bez té pomocné "poetiky" čili úprav laskavých pánů dramaturgů nabili svá nezkušená ústa, nebo zda by si Místo nahoře opravdu udrželo svou startovní dravost a nastolilo moderní typ nejednoznačného českého seriálu.

Takhle jen víme, kdo s kým se má rád, koho čeká kariéra a koho rodinné štěstí. Na tak ctižádostivou křížovku je to tajenka dost nepodstatná, asi jako Dovolená volá.
Mirka Spáčilová

,