Mišík o smrti zpívá vesele

Během třiceti let, po které existuje kapela Etc..., se čekání na písně jejího lídra Vladimíra Mišíka vyplatilo. Aktuální deska Umlkly stoje, již dělí pětiletý rozestup od předchozího alba Nůž na hrdle, není výjimkou. Mišík přitom zůstává svůj v zaujetí muzikou i dobrými texty.

Jako by od prastaré písně Stříhali dohola malého chlapečka až po nynější dojemně krásnou baladu Nad usínající milovanou neuplynula ani minuta času. Smutná slova Vladimíra Holana o snu, kterým se člověk vrací "tam, kde nic není", zkrášluje jemný, renesanční rock s houslemi Jana Hrubého.

Nejlepší písně Mišíkova nového alba jsou vlastně nejsmutnější, třeba Noční chodec, kapelou zhudebněná chmurná báseň Ivana Wernische s hrozivou mezihrou bubnů, kytar a Hrubého houslí.

V Mišíkových písních leží mezi pláčem a smíchem velmi tenká hranice. Zpěvák ji zlehka překračuje tam i zpět a činí tak bez tragických gest.

"Připijte na mé zdraví, nebožtík píval rád, a teď už nechuraví, už nebude mít hlad," zpívá Mišík naprosto přesvědčivě ve výtečné písni Kdybych už měl umřít, která se sune pomalu vpřed jako pohřební průvod.

Navíc texty Jiřího Dědečka, ze kterého čerpá kapela nejčastěji, míchají sžíravou ironii s groteskou v rockových jízdách Umlkly stroje nebo Z flámu.

Mišíkovi vyšel nápad zarámovat album vlastními skladbami Andělé nade mnou a Sejdeme se v ráji. V úvodní bluesové písni se dívá na bolestné klopýtání opilce s nadhledem anděla, v posledním songu skvěle zachytil pomíjivost chvíle jednoho všedního setkání v restauraci jménem Ráj.

Také přechod mezi filozofickými texty a banalitami běžného dne je u Mišíka rychlý i přirozený, třeba v další písni Romeo se kácí. Řečeno trochu nadneseně, Mišík vlastně lapá život jako motýla a vkládá jej do písní, které jsou tím nadčasové.

Jedinou slabinou alba je občasné zvadnutí hudebního doprovodu, který ztrácí energii či nápady ve skladbách Z flámu, Když se kouří konopí, Velikej hever nebo Řek mi doktor. I countryrockový song nazvaný Vedle je vlažně monotónní. Skupina sice hraje energicky, ale z muziky nelétá moc jisker. Přitom stačí mírně netradiční aranžmá, aby jiná rychlá píseň Malý velký muž byla plná života.

Bilance alba Umlkly stroje je následující: drtivou většinu skladeb si mohou dát Mišík a Etc... za zlatý rámeček. Určitě stojí za to jejich novou desku mít.

Vladimír Mišík