Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tesilová verbež a Červený vejložky baví i v ušlechtilém formátu knihy

  17:30aktualizováno  17:30
Jako by se k jedné z nejznámějších undergroundových kapel The Hever And Vazelína Band, respektive jejímu protagonistovi Miroslavu Skalickému, řečenému Skalák, ani formát oficiální pěkně vytištěné i svázané knihy nehodil. Ale opak je pravdou.

Miroslav Skalák Skalický byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého undergroundu. Tlak komunistického režimu ho donutil v roce 1980 emigrovat do Vídně. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Miroslav Skalický Skalák (obal)

Sbírka Skalákových textů je v první řadě skvělým dokumentem doby. Dokumentem toho, že český underground měl i jiné tváře než vysokou poezii Zajíčkovu, Jirousovu nebo Brabencovu. Skalák pracuje úplně jinak.

V lecčem jeho pravidelné až říkankové písňové texty, básně či "párverší" mohou připomenout raného Egona Bondyho, ve svých nejvtipnějších okamžicích ale nejvíc upomínají na Jana Vodňanského (mluvíme samozřejmě o formě, nikoli o obsahu). Jakkoli bezesporu nešlo o záměrnou a nejspíš ani vědomou inspiraci.

Skalák byl a vlastně dodnes je jednou z nejvýznamnějších postav klasického českého undergroundu. nejen jako tvůrce, ale také jako hybatel dění. Na přelomu 70. a 80. let byl duší nejznámější české "máničkovské" komuny v Nové Vísce u Kadaně.

Jeho velký přítel Ivan "Magor" Jirous z toho, kam se po listopadu společenská...

Skalák na svém mlýně v Meziříčku

Z emigrace pak podporoval undergroundové dění doma a po návratu zrekonstruoval v Meziříčku na Vysočině mlýn, který je v současné době každoročně dějištěm největšího undergroundového festivalu.

Původní The Hever And Vazelína Band byl prazvláštním tělesem, ve kterém se křížilo typické "androšské" hudební obrazoborectví, blízké raným DG 307, s láskou k tradičním hudebním formám, zejména k blues, ze kterého vycházel třeba i Svatopluk Karásek.

Skalákovy hudební inspirace by se daly nepochybně najít u černošských jugbandů 30. let, ale nepochybně i u amerických protiestablishmentových tvůrců let 60. a 70., jako byli The Fugs nebo David Peel. Podstatný nicméně byl u The Hever And Vazelína Bandu typicky český politický rozměr.

Hever & Vazelína (Open Air Music Festival Trutnov 2012)

The Hever & Vazelína Band na Open Air Music Festivalu Trutnov 2012

"Tak jsem kolem sebe postavil partu lidí, který prostě hrát neuměli, ale dobře vypadali - což bylo tenkrát důležitější než konzervatoř - a nebyli posraný. Byli ochotný hrát i s tím rizikem, který je mohlo potkat, byli ochotný hrát, kdekoli bylo potřeba," říká Skalák v úvodu knihy.

A skutečně, jeho texty, z nichž mnohé, zejména Tesilová verbež a Červený vejložky, ve svém kulturním okruhu zlidověly, byly dokonalými rýpanci do systému, který v 70. letech v Československu vládl. A to nejen politicky, ale i společensky či kulturně. Zcela bez servítků a intelektuálních kliček.

Mimořádně zajímavý je ovšem i samotný úvod knihy. Je zde přetištěn dopis další undergroundové legendy Karla "Kocoura" Havelky (majitele někdejšího hudebního vydavatelství Globus, jež jako první po roce 1989 začalo vydávat undergroundové nahrávky), kterého Skalák požádal o předmluvu ke své knize.

Open Air Music Festival Trutnov 2009: Václav Havel bubnuje se skupinou Hever a

V roce 2009 si s Heverem a Vazelínou na trutnovském festivalu zahrál i Václav Havel

Kocour v podstatě zdvořile jeho žádost odmítl s tím, že se mu příčí podpora vydání této knihy grantem od Ministerstva kultury. Na to dopisem reaguje nejen Skalák, ale i nakladatel, majitel vydavatelství Pulchra Jiří Fiedor. Spor ukazuje, jak silně vlastně dodnes část původní generace undergroundu vnímá establishment jako takový, bez ohledu na to, zda je totalitní nebo demokratický.

Ať už se čtenář přikloní na kteroukoli stranu, měl by přiznat, že nejdůležitější je výsledek. A ten je jednoznačně pozitivní. I když se možná nejedná o poezii v onom "vyšším" slova smyslu, ukazuje kniha odvahu (byť pohříchu dost malé) části Čechů nenechat se násilně "znormalizovat". A mimo jiné i to, že velmi silnou zbraní proti silnému soupeři vždycky byl humor.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.