Herečka Klára Issová převezme zítra za roli v Grandhotelu Modrou kostku, trofej vytesanou z polodrahokamu. Jde o poctu udílenou RWE za nejlepší výkon ve filmech, které společnost podpořila. Loni ji dostala Eva Holubová za Účastníky zájezdu.
Česká televize včera udělila svou cenu nezávislému německému filmu Ping-pong, v němž šestnáctiletý hrdina podlehne kouzlu své svůdné tety, která ho zatáhne do vlastní nebezpečné hry.
Vodafone sice vyhlásí vítěze soutěže krátkých filmů v mobilních telefonech Ultrashorts až na podzim, na pražském festivalu krátkých filmů, ale příspěvky přijímá již nyní až do 30. září.
A scenáristická nadace RWE a Barrandova na festivalu rozdala šeky autorům čtyř slibných námětů, které se možná jednou dokonce i natočí.
Jak vidno, nedostat alespoň symbolickou pidicenu je ve Varech skoro těžší než než ulovit autogram – vášnivý sběratel podpisů, který pronásledoval americkou hvězdu seriálu Měsíční svit Cybill Shepherdovou až na dámskou toaletu, by mohl vyprávět. Jen je třeba dát o sobě vědět včas.
Ze stínu hraných filmů dnes vystoupí devět připravovaných dokumentů z východní Evropy, mimo jiné o rodičích Nikity Michalkova,válečných kuchařích, lovcích jelenů nebo o lyžování na rovině; portrét svého učitele tu předvede celý režisérský tým školy Andrzeje Wajdy. Příště tu už budou třeba soutěžit.
Do ringu dnes večer vejde i český „milionářský“ film Vratné lahve. Podle kuloárů by mohl v očích poroty uspět, ovšem rozhodující slovo má její předseda Peter Bart, který prý od filmů kromě čistoty vyžaduje také „trochu avantgardy“ - což humor tandemu Svěrákových staví do lehké nevýhody.
Na druhou stranu mají Vratné lahve štěstí, že politici, obecně považovaní za nejnudnější patrony, jejich projekci sotva stihnou. V podvečer budou vyslanci parlamentních stran jednat se zástupci filmařů o státní podpoře národní kinematografie a novém filmovém zákonu, zkrátka a dobře o penězích.
Každá okresní věštkyně by ze stříbrné festivalové koule, kterých je Thermal plný, odhadla výsledek. Zaprvé, filmaři budou své hosty informovat o situaci, to je hodinka. Zadruhé, politici budou hostitelům slibovat, další hodinka.
Zatřetí, ti i oni pak společně sdělí výsledky rokování médiím – a protože zástupci každé ze čtyř přizvaných politických stran budou chtít vyslovit právě to své rozhodné slovo, rýsuje se ještě hodinka navíc. A to už budou Vratné lahve bezpečně za vodou, tedy po začátku, potmě a bez volného místečka v sále.
Ale popravdě řečeno, proč se musí o politické stránce kinematografie jednat už druhý rok zrovna na festivalu – jen aby to bylo víc vidět a slyšet? Možná by recesistické filmové hnutí proti nemírnému optimismu Strom zúfalstva pomohlo rychleji, přinejmenším z pohledu zelených.
Jak na včerejším slovenském setkání upřesnil režisér Dušan Trančík, součástí manifestu je předpoklad, že každý zhrzený filmař nejprve zasadí strom – a teprve dodatečně se na něm může oběsit.