Když člověk před každým filmem absolvuje upoutávku firmy ČEZ, spot systému Dolby a grafickou znělku sestavenou z pádících písmen, to všechno třeba i pětkrát denně, je to docela na hlavu. Přinejmenším má mžitky před očima, zvláště když s poslední dávkou, půlnočním filmem z rodu sladce pokleslých hororů, vybafne z plátna zmutovaný ještěr.
K tomu se v Thermalu dočasně zbláznily výtahy. Jezdily si, jak chtěly, kam chtěly a jak dlouho chtěly, beze stopy logiky, jako by vypadly ze sekce experimentálních filmů pro snoby - čtvrthodinka vyhlídkové jízdy nečinila výjimku.
Festivalové tipy Terezy SpáčilovéDva mudrcové zakkukleně zřízeneckého charakteru byli přistiženi, kterak rozvážně diskutují, že tenhle výtah zlobil dlouho, teď už zlobí i druhý, ale uvidí se, až co na to řekne Venca, který zatím nedorazil.
Přestože po víkendu odpočatý, záhadný Venca zřejmě přikvačil, neboť se rozkolísané zdviže umoudřily, někteří hosté už neriskují a na pokoj chodí jen v případě nejvyšší potřeby – bojí se, že opětovně skončí v temném mezipatře s lázeňskými procedurami, odkud není úniku podobně jako z filmové mučírny v Hostelu 2.
Fakt, že si tu člověk občas připadá jako rukojmí nadpřirozených jevů, mají možná na svědomí trollové, kteří spolu s tvůrci filmu Severní blata dorazili z Islandu. „Ale my jsme rádi, že trolly máme,“ prohlásila trojice sympatických mužů.
Dále vysvětlila, že degenerovaná Evropa netuší, co konzumuje v salámu či klobáskách, zatímco islandský hrdina pojídající ve filmu ovčí hlavu i s očima alespoň přesně ví, co má na talíři. Tradiční islandská pochoutka prý navíc skvěle účinkuje proti kocovině.
Bohužel ovčí hlava se v mondénních lázních těžko shání, zatímco kocovina hrozí vyčerpaným organizmům na každém drihém rohu. Proto České filmové centrum včera rozumně přidalo k odpolední číši vína i řízečky a noblesní večeře francouzské výpravy nezapomněla na artyčokový krém, neboť, jak známo, polévka je grunt.
Dnes přebírají festivalovou kuchyni Italové a svůj večer chystají také European Film Promotion s časopisem Variety, jehož kritikové vybrali do své sekce deset nevšedních evropských filmů.
Nicméně na stolech možná zbude i výslužka pro personál. Ubývá totiž sil na shánění pozvánek a přibývá rezignovaných mátoh hlásajících – Dneska už fakt nikam nejdu.
S koncem víkendu odjely hvězdy, manželky, milenky, tchýně a děti, zůstali vytrvalci, psi, nádeníci a zkušení harcovníci vědoucí, že zítra vypukne krizový den, kdy se festival láme v půli. Kdo přežije zítřek, přežije už všechno.
Festivalový glosář Mirky Spáčilové
