RECENZE: Ať už je Mirek Tabák kdokoli, jeho deska není zamindrákovaná

K albu Černej pasažér autora a zpěváka, který si říká Mirek Tabák, se váže pěkná a v českých poměrech zatím neoposlouchaná historka.

Tak nějak vypadá tajemný Mirek Tabák na kresbě Filipa Kudrnáče | foto: Supraphon

Mirek Tabák: Černej pasažér (obal alba)

Vypráví o amatérském muzikantovi, původem učiteli, který si vydělával jako noční taxikář, což jej inspirovalo k psaní písniček. Zřetězením náhod se mu podařilo natočit album v jednom z nejlepších studií s výkvětem českých muzikantů a zvláštními hosty Pavlem Bobkem a Markem Ebenem navrch. A vydala ho teď, opět souhrou náhod, největší z domácích firem Supraphon.

Je to trochu příběh jak z amerického filmu. Ostatně i hudba, její sound a produkce, je docela "amerického" typu. Ať už je Mirek Tabák ve skutečnosti kdokoli, rozhodně to není amatér, jehož dosavadním jediným kontaktem s muzikou bylo, že si o víkendech u ohně na chatě brnkal s kamarády Bednu vod whisky.

Černej pasažér

75 %

Mirek Tabák

Supraphon 2014

Hned úvodní song Jsem takovej má v sobě hodně karibské houpavosti, klidně by ho mohlo do svého repertoáru vzít namátkou třeba Sto zvířat. Duet s Pavlem Bobkem Klub štvanců o tom, že chlapská "touha je nekonečně dlouhá", patří mezi typicky bobkovské písničky o radostech života, jdoucích ruku v ruce se strastmi. V dialogu Tabáka a jeho hosta ovšem zní něco skoro až důvěrně rodinného. Jako by třeba synovec žádal o radu životem protřelého strýce.

Naproti tomu vysloveně taxikářské songy Černej pasažér (kde si vystřihl recitativ Marek Eben) a hlavně srdcervoucí Promiň kámo působí skutečně prožitě, takže na historce, na níž Supraphon album prodává, možná přece jen něco bude.

Bylo řečeno, že album je tak trochu americké. Nejen proto, že jeho obecným základem jsou žánry jako moderní country a folkrock, čemuž napomáhají výborní muzikanti jako kytarista Peter Binder, Lubošové Malina a Novotný z Druhé trávy (se kterou zpíval Pavel Bobek) nebo klávesista Vlastimil Bičík (ex-Sto zvířat). Ale hlavně v tom, jak bez mindráků a přehnaných ambicí přináší normální hezké písničky.