Mirek Tabák: Černej pasažér (obal alba)
Pracovníci Supraphonu přiznávají, že když se člověk, říkající si Mirek Tabák, na vydavatelství obrátil s nabídkou vydání alba, důležitým aspektem, díky kterému bylo jednání zahájeno, byly zpočátku především informace o hostování Pavla Bobka a Marka Ebena na albu jinak zcela neznámého umělce.
Po seznámení s projektem ale tvrdí, že hlavním důvodem, proč se náš v současnosti největší hudební vydavatel nakonec riskantně rozhodl veřejnosti nabídnout album "zpěváka bez kariéry", který nechce, aby mu, jak říká, "šoubyznys vlezl do baráku", je překvapivá kvalita jeho poměrně přímočarých písní po hudební, textové i interpretační stránce.
Mirek Tabák je údajně původní profesí středoškolský učitel hudební výchovy a češtiny, který si v jisté životní fázi musel přivydělávat jako noční taxikář. A právě příběhy jeho pasažérů, kolegů a jeho vlastní byly inspirací pro písně alba Černej pasažér.
Jak sám říká: "Tu práci jsem nejdřív nenáviděl, ale pak jsem v ní našel zvláštní zalíbení. Noční lidi jsou totiž jiný. Pokud hned neusnou, tak hodně mluví. Někdy kvůli alkoholu, někdy prostě kvůli noci. Většina textů vznikla přímo při jízdách Prahou nebo při čekání na štaflu."
Žádný šoubyznys
"Mirek je obyčejnej sympatickej chlapík v nejlepších letech. Má rád svoji rodinu, svoje soukromí a svoji práci. Nemá profil na facebooku ani 'chytrej' telefon. Je to trochu idealista a věci, které ho iritují, si moc nepouští k tělu a snaží se na všem vidět spíš to pozitivní. Tím občas sám irituje ostatní lidi..." Tak majitel pseudonymu Mirek Tabák hovoří sám o sobě.
A o důvodech, proč svoje pravé jméno tají, říká: "Během své krátké taxikářské kariéry jsem stihl poznat hodně lidí, co jim kola 'šoubyznysu' zničila život. Nemají skoro žádný soukromí a když, tak jen za vysokou zdí svých zahrad. Nemůžou jít ani normálně na kafe, aby je někdo neokukoval nebo nefotil."
Historie jeho projektu prý je taková, že své písně, inspirované nočním životem taxikáře, nahrál na demosnímky a odhodlal se je přímo v taxíku pustit svým dvěma pasažerům, Markovi Ebenovi a Pavlu Bobkovi. Ti se o nich vyjádřili pochvalně, což Tabáka "nakoplo" k natočení profesionálních verzí písniček. Na realizaci získal finanční pomoc od kamaráda z reklamní agentury.
Album vzniklo už před dvanácti lety v proslulém studiu Sono ve zvukové péči Milana Cimfeho a za účasti kapely složené ze špičkových hudebníků, jako jsou Peter Binder, Pavel Ryba, Martin Vajgl, Vlastimil Bičík, Luboš Malina a Luboš Novotný z Druhé trávy, Radek Pobořil z kapely Čechomor, Ondřej Konrád a řada dalších.
Na spolupráci kývl i Marek Eben, který namluvil recitativ v titulní písni a také Pavel Bobek, kterému Mirek Tabák napsal společný duet Klub štvanců víceméně na tělo. "Pavla jsem si nesmírně vážil jako zpěváka i člověka a je mi líto, že už tady není. Potkal jsem se na jeho pohřbu s pár lidmi, které jsem znal už z nahrávání, zavzpomínali jsme si a vznikla myšlenka, že by si Černej pasažér zasloužil konečně vydat. Album tak věnuju Pavlově památce," říká Tabák.
