Zkus to pochopit. Ty máš na chalupě pračku, žehličku, šňůru na prádlo a malého psa s velkým srdcem, který odežene od plotu případné čumily zkoumající, jestli po zahradě nepobíháš spoře oděná nebo snad dokonce nenalíčená.
Ale když trávíš na festivalu osmý den, na dně kufru už se válí jen špinavé prádlo a zbytečné katalogy - nikoli zimní pařížské kolekce, nýbrž zásadních filmů z Bhútánu a okolí. Zkrátka nemáš co na sebe.
Samozřejmě můžeš vyrazit do obchodů, pokud máš platinovou kartu, jenže já tu svou nejspíš někam založila a za to, co mi chřestí v peněžence, pořídím leda tak chlupatý vějíř z butiku značky Vše za 39.
Čas sebezáchovné údržby vypukl na všech frontách. Batůžkáři se v letním ránu myjí v říčce nebo u kašny, hoteloví hosté si kradmo přepírají intimní kousky garderoby. Ovšem na balkon Thermalu, neřkuli Grandhotelu Pupp si je pověsit nemůžeš - jak by to vypadalo, kdyby nad dnešním uvítacím ceremoniálem slovutného šlechtice Nikity Michalkova odkapávaly a povlávaly seprané kalhotky.
Nejhorší je ta nespravedlnost. Na slavnostní zakončení přijedou odpočaté nažehlené celebrity s čerstvou zásobou módních kreací, zatímco festivaloví veteráni už všechny své parádní modely předvedli, pomačkali, pobryndali a potrhali. Mají se snad jen proto z vrcholného společenského finále zbaběle stáhnout na nádraží mezi záplatované bezdomovce?
Nikdy! Boj se nevzdává.
A teď ti prozradím tajnou zbraň. Omladina mi ji popsala pod jménem vrstvení, ty si můžeš pro názornost oprášit a rozebrat matrjošku - princip je týž. Zkrátka navlečeš přes sebe všechno, co najdeš na dně skříně, v libovolném pořadí a v nahodile přečnívajících vrstvách: triko, halenu, tílko, vestičku, barevný šál. Je to pohodlné, módní a vždycky znovu originální. Jakmile se totiž jedna kombinace okouká, stačí vrstvy zpřeházet, a zase máš jiný model. Kromě toho se vrstvením milosrdně skryjí různé šrámy, které oblečení během festivalu utrpělo, natržený lem vypadá jako rozverná schválnost a bláznivá směs barev se dá vydávat za módní vítr z Havaje.
Jako kamufláž je to metoda k nezaplacení, i když v horkém létě má jeden háček: propotíš se všemi vrstvami naráz a znovu stojíš v bodě nula - nemáš co na sebe. Ale na ten poslední den festivalu už něco vymyslíme. Dám vědět, ale teď promiň, musím běžet, v umyvadle máčím poslední ponožky.
