Traband

Traband | foto: Fomas

MINIRECENZE: Traband nepřekvapil, Jaryn Janek a Madfinger ano

  • 0
Dnes přinášíme minirecenze posledních alb Trabandu, k.d. lang, Jaryna Janka, The Vaccines, Aurelia a Madfinger.
Traband

TRABAND: Neslýchané! (Indies Scope)
Skupina Traband se na aktuálním dvojnosiči pustila radikálně odlišnými směry. Na DVD jako zřejmě světový unikát vydala své starší písničky, "přeložené" do znakového jazyka neslyšících. Což je rozhodně zajímavý experiment – bylo by zajímavé zjistit, zda si neslyšící skutečně berou z písniček to, co do nich Jarda Svoboda vložil, zda se "neztrácí v překladu". Na novém CD se v jedenácti nových písničkách naopak vydala trochu proti proudu času až k vlastní "před-dechnové" minulosti a hlavně textově šla na jistotu. Jarda Svoboda samozřejmě má svůj svět a svůj rukopis. Ale když zpívá příběhy o zločincích, bezdomovcích a lidech na okraji, přece jen hrozí jisté zacyklení. Album je samo o sobě zdařilé a mnohé z písniček se nepochybně dostanou do "povinné koncertní výbavy" kapely. Alespoň nějaké překvapení by mu ale rozhodně neškodilo.
Hodnocení iDNES.cz: 70 %

k.d. lang

K.D. LANG AND THE SISS BOOM BANG: Sing it Loud (Nonesuch, distr. Supraphon)
Kanadská písničkářka zpívá na svém novém albu hudbu, která má nejblíž k dnes tolik oblíbené takzvané alternativní country. Je v ní ale také mnoho retroprvků – v aranžmá, melodiích, ale i v samotném zvuku nahrávky a některých nástrojů (naechované kytary a varhany, zvláštní jakoby utlumený prostor). Zjemnělý klasický rock'n'roll, takový, jaký dělal třeba Roy Orbison, je tady aktualizován módně potemnělými aranžmá. k.d. lang po letech kariéry sestavila stálou kapelu, se kterou nejen koncertuje, ale v jejíž "režii" vznikalo také celé album. Je otázka, zda není jen přání otcem myšlenky, ale zdá se, že kolektivní duch tvorbu hlavních osobností desky (kromě zpěvačky také kytarista, koproducent a spoluautor Joe Pisapia) hodně ovlivnil. K lepšímu, samozřejmě.
Hodnocení iDNES.cz: 90 %

Jaryn Janek

JARYN JANEK: Ty lidi (Indies Scope)
Bylo by hodně škoda, kdyby tohle nesmírně zajímavé album zapadlo. Jméno Jaryna Janka je "uvnitř" hudební scény dobře známo, hrál v minulosti nebo dnes hraje skutečně s kdekým od rocku přes jazz po folk. Jeho sólové album je zajímavé nejen tím, že na ně sezval řadu velmi dobrých českých zpěvaček (Lenku Dusilovou, Janu Šteflíčkovou, Evu Turnovou, Dorotu Barovou, Markétu Foukalovou, Martinu Fišerovou), ale i dalších hudebníků. Atmosféru dobré poloviny alba určuje podíl členů jedné z nejnedoceněnějších domácích kapel Ladě, kytaristy Petra Uvíry, perkusisty Víta Halšky a hlavně Michaela Kubesy, který v Ladě zastává post zpěváka a Jankovi na toto album dodal čtyři skvělé texty. Album si povlává styly a přitom vlastně není v prvním plánu ničemu podobné. To se cení.
Hodnocení iDNES.cz: 80 %

The Vaccines

THE VACCINES: What Did You Expect From The Vaccines? (Sony Music)
Je mládí zásluha? Jistě ne. Ale může to jednak být omluva toho, že kapela (ještě?) nehraje tak úplně "sama za sebe" – to ovšem pouze v případech, kdy je schopna nabídnout něco jiného, čeho se chytit. Nejčastěji to bývá drive, nápřah, energie, tah na branku – a to je i případ The Vaccines. Jejich poměrně úspěšný debut (v Británii dosáhl po vydání až na 4. místo žebříčku) sází většinou na jednoduché punkové vypalovačky na tři akordy se silnými vokálními melodiemi. Ty v jejich případě až překračují punkové zvyklosti a pádlují kamsi do vod starého dobrého popu (takového, jaký se hrával v 60. letech). Živě je to asi ještě zábavnější.
Hodnocení iDNES.cz: 60 %

Aurelio

AURELIO: Laru Beya (Real World, distr. Indies Scope)
Je dobře, že právě Peter Gabriel dává na svém labelu prostor takhle zajímavým etnickým mixům. Aurelio (celým jménem Aurelio Martinez) je muzikant z Hondurasu, zástupce tamního národa Garifunů, neboli "náplav" (vlastně v tom nejužším slova smyslu) z Afriky. Talentovaný písničkář i kytarista před vznikem nového alba vykonal "spanilou jízdu" do Senegalu, po němž mu nebyl průvodcem nikdo menší než tamní hudební polobůh Youssou N'Dour. Ten si pak také na Aureliově novince, která skutečně neslýchaně a přitom s lehkostí oceánského vánku spojuje karibské a africké rytmy, zazpíval. Stejně jako členové legendárního senegalského Orchestra Baobab.
Hodnocení iDNES.cz: 80 %

Madfinger

MADFINGER: Another Chapter (SubPub Records)
Tohle byla docela zajímavá kapela už v době, kdy na postu zpěvačky stála Markéta Foukalová. V roce 2009 ji nahradil Martin Svátek a při vší úctě k Foukalové, které mnohem víc sedí poloha jejího současného působiště, výborné kapely Lanugo, teprve on nakopl Madfinger k stoprocentnímu podání toho, co asi chtěli dělat od začátku. V žánru "černého popu", ve kterém je stejným podílem soul, funky a rhythm'n'blues s kapkou jazzu, se lze jen těžko, zvlášť v "srdci Evropy", snažit hledat originální cestu. Lze se ale snažit tenhle klasický žánr hrát co nejlépe, nejdůvěryhodněji. A to se Madfinger daří. Svátek je skutečně výjimečný "steviewonderovský" vokalista, kapela je složena z profesionálních muzikantů v nejlepším slova smyslu a nahrávka zní velmi dobře.
Hodnocení iDNES.cz: 70 %