Když vás režisér Christophe Honoré oslovil a vy jste zjistil, že Milovaní jsou trochu i muzikál, nelekl jste se, že vás čeká i zpěv a tanec?
Když jsem si u francouzských přátel zjistil, že Christophe Honoré je velice respektovaný talentovaný režisér, a když mi sdělili, že mou partnerkou bude Catherine Deneuveová a hned v první naší společné scéně budeme oba nazí v posteli, řekl jsem ano, aniž bych četl scénář. A když jsem pak scénář dostal, přečetl jsem si jen scény, ve kterých vystupuji, takže jsem ani nevěděl, že jde o jakousi zpěvohru. Naštěstí moje postava tu nezpívá.
Kdo vymyslel, že se váš hrdina bude jmenovat Jaromil Passer? Čtu v tom správně vaši osobní poctu generačním kolegům Jaromilu Jirešovi a Ivanu Passerovi?
To nebyla moje pocta, jméno Jaromil Passer dal mé postavě sám režisér, který se netají tím, že českou novou vlnu 60. let obdivuje.
Z filmu Milovaní |
Znal jste Catherine Deneuveovou blíže již předtím, než jste se stali filmovými partnery? Jaká vůbec je – kromě osobitého šarmu, který stále vyzařuje?
S Catherine Deneuveovou jsem se předtím setkal jenom jednou, někdy v sedmdesátých letech na večeři s jejím přítelem režisérem Françoisem Truffautem. Byla velice milá a příjemná. Vůbec se nedalo tušit, že se za pár týdnů rozejdou.
Mimochodem, když už mluvíme o šarmu, v čem podle vás spočívá ten příslovečný, typicky francouzský? Existuje vůbec ještě nějaký jiný národní šarm?
Já si myslím, že šarm je více záležitostí osobnosti než národa.
Cítil jste jako hrající režisér úlevu, že pro změnu nemusíte rozhodovat o všem, nebo jste měl naopak nutkání kolegovi radit, měnit, opravovat?
Byla to veliká úleva. Ani jsem necekl, natož abych radil. Vím totiž, kolik zbytečného času režisér utratí diplomatickým vysvětlováním, že ta či ona rada je sice znamenitá, ale ne do příslušného filmu.
Milovaní zahrnují dlouhé časové období včetně 60. let. Působil jste coby pamětník alespoň jako poradce, "expert" na danou éru?
Nebylo to vůbec zapotřebí. Christopher Honoré byl dobře připravený.
Léta 60. se už stala mýtem, nikdo nevěří, že i tehdy vedle skvostů nové vlny vznikaly docela průměrné, a dokonce vyloženě špatné filmy.
Můžete to potvrdit?
Víte, kdybyste chtěla, abych vám nějaký špatný film z té doby jmenoval, tak si také, namouduši, na žádný zrovna nevzpomenu. Kdežto ty dobré vám můžu vyjmenovat téměř všechny.
Při minulém setkání jsme se bavili o vašem plánovaném projektu The Ghost of Munich. Změnilo se něco, trvá naděje, že film o Mnichovu vznikne?
Naděje stále ještě existuje, ale velmi malá.
Příští rok vám bude osmdesát, takže vás nejspíš čekají pocty, přehlídky, retrospektivy, rozhovory. Jak byste chtěl slavit vy?
Já doufám, že ten den přežiju pouze v nejužším rodinném kruhu.
