Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak ven s tím, volové. Járu Cimrmana zplodil nezáživný armádní rozhlas

  8:55aktualizováno  8:55
Tvář Miloně Čepelky je většině populace známá především z Divadla Járy Cimrmana. Souputník Zdeňka Svěráka je však vedle působení na kultovní divadelní scéně i úspěšným textařem, scenáristou a moderátorem, což také ilustruje aktuálně vydaná kniha Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech. Formou velkého rozhovoru ji připravil Aleš Palán pro nakladatelství Vyšehrad.

Miloň Čepelka se Zdeňkem Svěrákem na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. | foto: Repro: Vyšehrad

Čepelka stál u prapočátků takzvaných Cimrmanů, základ položili společně s Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem už zkraje šedesátých let, kdy společně působili v armádní redakci Československého rozhlasu. Stejně jako Svěrák byl i Čepelka vystudovaným učitelem, který od školní tabule zběhl k mikrofonu.

„Jezdili jsme na posádky, ptali se odvedenců, jak to jde v zeleném, dali slovíčko se vzorným vojákem. Zkrátka to bylo dost nezáživné. Brali jsme to ovšem s nadhledem, já do pořadu občas strčil nějakou básničku,“ popisuje Čepelka umělecké začátky, které probublávaly skrze nezáživný armádní rozhlas.

Fotogalerie

Odtud už nebylo daleko k předobrazu Divadla Járy Cimrmana, tedy k Vinárně U pavouka, který Svěrák s Šebánkem připravovali v rámci vysílání jako zábavný pořad pro vojáky. „Já se bavil. Vinárnu vymýšleli ve vedlejší Šebánkově kanceláři, a když se tam kluci smáli víc než obvykle, zašel jsem za nimi, ‚tak ven s tím, volové, co zas máte?‘ Žili jsme si tam v parádním poklidu,“ vzpomíná letos osmdesátiletý Čepelka a zdůrazňuje, že pozdější Divadlo Járy Cimrmana by nevzniklo bez osobnosti režisérky Heleny Philippové, která stála i za založením scény Na zábradlí a Semaforu.

Na dvou židlích

Právě ona se zasadila o to, aby se uvažované divadlo zrealizovalo, a stála i za nápadem, aby se část večera skládala ze semináře o fiktivním autorovi. „Cimrman se ve Vinárně U pavouka objevil nejdřív jako náš současník, naivní vynálezce, který tvořil nafukovací sochy,“ popisuje Čepelka, jak vznikla postava vídeňského Poločecha.

Čepelka se jako jeden z mála nepřestal vídat s Jiřím Šebánkem ani po jeho odchodu z rozjíždějící se scény v roce 1969 a působil i v jeho konkurenčním projektu Salón Cimrman. „Definitivně skončil listopadovými událostmi 1989. V listopadu všechna divadla vyhlásila stávku, Šebánek pro Salón Cimrman taky, ale byla časově neomezená,“ popisuje. „I když jsem seděl na dvou židlích, s ničím jsem se netajil, hrál jsem otevřenou hru,“ říká po letech.

Sám ovšem zůstal primárně v souboru se Svěrákem a Smoljakem, i proto, že oba znal od mládí. Se Svěrákem se potkal už na vysoké škole. „Já obdivoval svého Vachka, on svého Čapka. Ohlíželi jsme se prostřednictvím těchto autorů za první republikou a jistě si ji idealizovali,“ vzpomíná na studia a svůj obdiv ke spisovateli Emilu Vachkovi, jehož v Praze poznal i osobně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.