Milan Lasica: Dobrého bulváru se neštítím

Milan Lasica po letech režíruje v Praze. V Divadle Kalich měla na začátku měsíce v jeho režii premiéru hra Murraye Schisgala Jako jedna rodina. Nabídku nastudovat nejnovější kousek tohoto úspěšného autora bulvárních komedií zatelefonovala Lasicovi na Slovensko herečka Jana Paulová, která si v něm pro sebe vyhlédla jedinou ženskou roli. "Neměl jsem sílu odmítnout," usmívá se Lasica.

Námět zatím poslední Schisgalovy hry je trochu lechtivý. Tři muži po selhání vlastních manželství se pokusí vytvořit homosexuální vztah. Nelekl jste se takového tématu?
To tak před deseti lety, dnes je homosexualita poměrně otevřené téma. Schisgal navíc nešokuje něčím, co by v dramatice již nebylo. O homosexuálech pojednává oblíbená činohra a muzikál Klec bláznů. A za dráždivou nálepkou se v Schisgalově hře objevuje vážné poselství, strach ze samoty. Člověk se hrozně bojí, že zůstane opuštěn, potřebuje svůj osud s někým sdílet. Všimněte si, že záměrně nemluvím o pohlaví.

Bulvární komedie režírujete rád. Nevyčítá vám to někdo?
Někteří kritikové, pravda, bulvární komedií pohrdají, jsou vůči tomu žánru předpojatí. Když je však komedie dobře napsaná, má stejnou hodnotu jako vážné drama. A američtí autoři jako Churchill, Slade nebo Simon dobré komedie psát umějí, takže se člověk nemusí stydět, že je režíruje, nebo v nich hraje.

Zmínil jste Donalda Churchilla, dalšího z broadwayských hitmakerů. V jeho komedii Tehdy na Jamajce ve Štúdiu L+S nejen hrajete hlavní roli, zároveň jste tu inscenaci režíroval. Jste jako hrající režisér na herce mírnější?
Je pro mě dost těžké uhlídat režii, když jsem na jevišti, řeším to tak, že si beru šikovné asistenty, kteří celou věc hlídají.

Může režie vylepšit i špatnou hru?
Do jisté míry. Je-li hra v zásadě špatná, tak těžko.

 

JAKO JEDNA RODINA
Murray Schisgal
Divadlo Kalich Praha

režie Milan Lasica
překlad Karina I. Havlů
úprava veršů Leon Berger
hrají Pavel Zedníček
Svatopluk Skopal
Jana Paulová
Miroslav Vladyka
premiéra 4. 11. 2002
A kdybyste si mohl vybral jednu postavu ze Schisgalovy hry, kterou byste si zahrál?
Trochu zažertuju: nejvíc by mě lákala role Laury, kterou hraje Jana Paulová. Herecké sny nemívám. Většina rolí přišla tak, že mi je nabídli. Kdybych dneska nakrásně sny měl, můžu si je splnit ve svém divadle. Jenže já o rolích nesním.

Slovenští herci mají u českého publika velký úspěch, prý jsou lepší: umějí zpívat, tančit, jsou energičtější. Vidíte mezi českým a slovenským herectvím rozdíly?
Nemůžu Slováky posuzovat z odstupu, protože jsem Slovák. Jestli to tvrdí české publikum, tak to bude asi pravda. Ale já sám to tak necítím. Myslím, že tvrzení, že Slováci jsou temperamentnější a Češi racionálnější, je trochu klišé.

Vrátíte se na jeviště s dlouholetým partnerem Juliem Satinským?
Zatím to nevypadá tak, že by se Julo chtěl vrátit. Už před časem řekl, že s hraním rozhodně skončil. Jeho rozhodnutí akceptuji, ale v koutku duše doufám, že ho ještě přemluvím. Bylo by smutné, kdybychom si spolu už nezahráli. Umím si tuto situaci představit: v posledních dvaceti letech jsem hrál v řadě inscenací bez něj. Nicméně přál bych si, aby se časy dvojice L+S vrátily.

Milan Lasica při on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Milan Lasica při on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Milan Lasica při on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Milan Lasica při on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Milan Lasica při on-line rozhovoru v redakci iDNES.