Ačkoli Milan Knížák nikdy neskrýval názor, že Česká televize potřebuje totální změnu, při volbě ředitele ČT hlasoval pro Jiřího Balvína, muže s pětadvacetiletou praxí v televizi. "Byl jsem vlastně dotlačen do kouta. V posledním kole nezbyl nikdo pro mě lepší. Představoval bych si v čele ČT někoho razantnějšího," vysvětluje svou volbu.
Takže Balvínovi už dopředu nedáváte šanci?
Pan Balvín deklaroval, že chce udělat zásadní změny, měl to i v projektu. Pokud se mu povede vytvořit soubor výrazných spolupracovníků, šanci má.
Minulé rady se nejvíc zaměřovaly na zpravodajství, změny slibuje i Balvín. Jsou potřeba?
Zpravodajství je naprosto podjaté. Když jsem v ČT moderoval pořad Přesčas, některá témata a hosté se tam vůbec nesměli objevit. Zpravodajové a publicisté mají nějaký politický názor, který bohužel promítají do své práce.
Jaký názor to je?
Myslím, že převládá příklon ke Čtyřkoalici a k názorům prezidenta. A je to vidět.
Dejte příklad...
V tento okamžik vám žádný příklad dávat nebudu, ale je to pocit, který jsem získal za léta sledování ČT. Bylo to poznat i z toho, kteří politici se připojili ke stávce.
Jiří Balvín navrhuje poměrně velmi tradiční podobu ČT: seriály z českého prostředí, čeští baviči atd. Vám se ta představa líbí?
Moc se mi to nelíbí. Myslím, že ČT nemá velkou šanci přežít. Je tak vnitřně socialisticky fungující, že by bylo třeba ji zrušit a stavět na zelené louce. Určitě teď dojde k nějakému zlepšení. Rada bude na změny tlačit. Ale nevěřím, že může dojít opravdu k hlubokým změnám.
Tak proč jste vlastně v radě?
Pokouším se alespoň něco zlepšit.
Díváte se na Českou televizi?
Málo. Mně se televize obecně moc nelíbí. Líbí mi některé publicistické pořady, ale stejně mi vadí, že se v nich objevují stále stejní lidé.
Je v programu ČT něco, na čem je možné stavět, co ji šlechtí?
Myslím, že když chce televize bavit, je vždycky nějak limitována. Ale asi nejsem ten správný člověk, který by měl hodnotit první kanál ČT, který mě už svou povahou nezajímá. Možná bych mohl hodnotit druhý program: tam bych uvítal razantnější dramaturgii, větší profesionalitu při výběru pořadů. Připadá mi, že výběr účinkujících se především řídí tím, koho ten který redaktor ČT zná. Výběr umělců je většinou děsivý. Často jde o oslavu kýče a drzosti.
Co by tedy měl kulturní, vzdělávací program pro menšiny vysílat?
V podstatě tam mohou být stejné typy pořadů jako dnes. Jen by se měly dělat lépe.
V radě se často střetáváte s profesorem Erazimem Kohákem, dokonce si posíláte vzkazy přes noviny... Co říká tak nebezpečného?
Nebezpečný není to správné slovo. Jeho argumenty mi připadají irelevantní, zcela mimo. Pan profesor Kohák žije v představě, která není reálná. A není to jen jeho názor na USA, ale i to, jak se dívá na Českou televizi. Chápu: po životě na americké univerzitě a ve společnosti, kde existují stovky komerčních kanálů, mu ČT připadá jako zázrak. Proti reálným faktům oponuje idealistickými vizemi, a to je k diskusi málo.
Jde mi o něco jiného: o názory, které "zprava" zaznívaly po útocích na USA: že totiž levicovější vidění světa je ranvejí, po níž startují boeingy na Světové obchodní středisko. Taky si to myslíte?
To je spíš legrace. Ale na druhou stranu: myslím, že v okamžiku, kdy se stane taková tragédie, kdy tisíce lidí zemřou jen kvůli rozhodnutí nějakého šílence, není vhodný čas na debaty, jestli si to Amerika zavinila sama, nebo ne. To je trapné. Nejsem vůbec přítel toho, čemu se říká západní civilizace, protože si myslím, že nemá příliš velká východiska. Vím, že se USA v dějinách vždy nechovaly správně, neobdivuju americký životní styl. Ale po takové věci (11. září 2001) bychom měli z piety k těm, kteří tam zemřeli, uvažovat, jak tomu budeme čelit, a teprve pak až něco zpochybňovat. Reakce řady levicově smýšlejících lidí mi přišla nefér.
Romové musí chtít sami
V jednom svém sloupku v Reflexu jste napsal, že se cítíte být diskriminován Romy. Nejsou to však taky náhodou lidé, kteří v dějinách zažili tolik hrůzy, že by bylo dobré v debatách o nich lépe volit slova? Řekl byste něco podobného do očí třeba poslankyni Monice Horákové?
Když jsem to napsal, řekl jsem to přece do očí všem...
Napsat něco do novin a říct to do očí není jistě totéž.
Pro mě je to úplně rovnocenné. Zažil jsem debatu, které se zúčastnili přední romští mluvčí. Šlo o nějaký romský festival. A bylo to strašidelné. Hádali se jenom o peníze. Co chci říct: nemůžeme se stále vymlouvat na to, že Romové jsou tisíc let diskriminováni. Dlouhou dobu jim ale styl života nevadil: kočování a podobně... Chyba byla jistě ta, že to pak bylo v době komunismu zakázáno, že se museli usadit. Ale na druhou stranu: oni sami pro sebe dělají hrozně málo. Nejsou schopni sami v sobě najít touhu po vzdělání. Nemůžeme stále tolerovat to, že když něco provede Rom, budeme to posuzovat jinak, než když něco provede Nerom.
Kde se to děje?
U nás. Jestli to nevíte, tak to buď nechcete vědět, nebo jste vzácně nevšímavý.
I mezi Romy je však spousta mladých lidí, co chtějí studovat a nemají jiný problém než barvu kůže. Když jim řeknete: jsem vámi všemi diskriminovaný, dopadá na ně něco, co z minulosti dobře znají: kolektivní vina.
Já jsem to řekl v určité souvislosti, konkrétně s emigrací do Británie a dalších zemí a kontrolami na letišti. Když budu chtít letět do Londýna, budou mě na letišti prohlížet. A to mě diskriminuje.
Nemyslím, že by zrovna vás prohlíželi...
To je jedno. Mě třeba ne, ale jen proto, že jsem mediálně známá osoba. Kdyby tam jela moje žena nebo někdo jiný, koho neznají, tak to udělají. A to je špatně. A to zavinili oni. Víte, Romové mají mezi sebou jistě mnoho talentovaných lidí. Ale za osm let, co jsem řídil Akademii výtvarných umění, se tam nehlásil jediný romský uchazeč. Proč? Nedávno jsem navštívil jednoho romského malíře. Pozval mě tam Fedor Gál, měl zájem, abychom jeho práce umístili do Národní galerie. Ale to bohužel zatím nemůžu udělat. Jejich díla nemají tak kvalitní parametry, aby v Národní galerii mohla být.
Nejsou však jejich vrcholná díla součástí národní kultury?
Ale ano. Je to zajímavé do romského nebo etnografického muzea. Lidové obrázky, které provázely celé české baroko, také nevisí v Národní galerii, byť jsou krásné a příjemné. Víte, já jsem se s Cikány - slovo Rom nemám rád, přijde mi umělé - stýkal celý život, pracoval jsem s nimi na stavbách... Nikdy jsem s nimi neměl sebemenší problém. Ale: jedna moje žákyně s nimi žila v jednom domě. Byli moc hodní, ale jakmile jim přijela návštěva, otevřeli dveře, spali na chodbách, žili v celém domě. Když jdu svou žákyni navštívit, nechci překračovat ležící lidi na chodbách. Ona už vůbec ne.
To jsou všechno celkem známé výhrady. Ale jak jim pomoci? Co třeba může udělat Česká televize?
Především pořady, které by je motivovaly k způsobu života, o němž jsem mluvil: vzdělání atd. Pořad Romale, který ČT vysílala, mi přijde lehce dementní. Je třeba jim stále sdělovat: jsme ochotni vám dát jakýkoliv podíl na moci, ale nemůžeme snižovat parametry, které jsou pro to nutné.
Líbil se vám romský moderátor zpráv na ČT Ondřej Giňa?
Ano. Líbil. Proč ne? To je dobrý příklad. Já opravdu netrpím rasismem a člověka neposuzuji podle barvy pleti, ale jen a jen podle chování.
To asi řekne většina Čechů. Vy jste však vzdělanec a určitě víte daleko víc o kořenech toho všeho: násilné asimilaci a přesídlování Romů za komunismu, romském holocaustu za druhé světové války...
Nelze ale vůbec srovnávat romský a židovský holocaust. Je to samozřejmě strašlivá tragédie. Ale Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor.
Do politiky nechci
Před třemi lety jste kandidoval za ODS do Senátu. Pomýšlíte ještě na vstup do aktivní politiky?
Musím říct, že ne a mám pro to čím dál míň chuti.
Proč?
Někdy na něco máte chuť a někdy ne. Prostě mám pocit, že bych měl právě teď dělat něco jiného.
Přesto vám je ODS zjevně nejbližší. Před třemi lety jste v rozhovoru pro Respekt říkal, že čekáte na nástup razantnějších politiků v ODS. Nastoupili?
Myslím, že moc ne. Jsem ale politicky na pravici a jinou stranu tam prostě zatím nenalézám. Unii svobody nemůžu - kdyby se aspoň distancovali od svého vzniku. Ale oni ho považují stále za správný. A navíc mi připadá, že vytvářet pravicovou stranu na nenávisti k ostatním pravicovým stranám je málo.
Jakou byste si představoval příští vládu?
Samozřejmě nejraději razantní, pravicovou. Ale Čtyřkoalice je pro mě svými postoji zcela nejasná: je tam tolik osobních ambicí, že si bohužel dovedu jako jedinou reálnou alternativu představit velkou koalici. Nebo prodloužení opoziční smlouvy v opačném směru.
I v ODS určitě najdeme spoustu různých osobních ambicí. To je něco špatného?
Ale ODS jako strana se stále projevuje konzistentně, byť třeba i chvílemi poklesle. Ta konzistence mi dává určitou naději.
I velká koalice ČSSD-ODS bude muset řešit tak zásadní témata jako důchodovou reformu. Dovedete si představit, že se o ní dokáže dohodnou Klaus se Špidlou?
Myslím, že Špidla je problém. Kdyby zůstal předsedou ČSSD Miloš Zeman, naděje na dohodu by byla větší.
Myslíte si - stejně jako ODS -, že jsou v zemi kriminalizovaní podnikatelé?
Asi tak: v nedávné minulosti byli podnikatelé považováni za něco nedotknutelného, a pak se to otočilo, a jsou kriminalizováni. Asi aby se ukázalo, že nejsou nedotknutelní. Patří to k českým extrémům. Společnost neumí nastavit nějaký normální mechanismus, který by platil jasně a konkrétně pro všechny.
A jsou podnikatelé v tuto chvíli kriminalizováni?
Já nevím, jestli obecně všichni. Ale znám ze svého okolí několik případů, kde se k nim policie nechová správně.
Myslíte třeba případ Železný?
Ten zase tak důkladně neznám. Nemůžu se k němu proto relevantně vyjádřit, ale způsob jeho nedávného opětovného zadržení a pobytu v cele mi nepřipadá normální.
Jak se vám vlastně líbí způsob, jakým se Železný dostal k moci a penězům?
Je velmi schopný a nadaný. Pomocí peněz, které mu někdo dodal, se dostal nahoru a vybudoval impérium. V tu chvíli cítil, že je dostatečně silný, aby to dělal sám. I když věřím, že Lauderova firma brala více, než jí patřilo, přesto nepovažuji jeho pokus uchopit vše za obdivuhodný způsob podnikání.
Je to způsob nemravný?
To nechci hodnotit. Nepřipadá mi jako ten nejsprávnější. Měl volit nějaké vyjednávání, třeba i přerušit spolupráci za cenu, že by musel nějaké peníze zaplatit. Ale tenhle způsob ho postavil na stejnou úroveň s panem Lauderem, který na Nově vydělal víc, než na kolik měl právo.
Čím to, že právě tenhle člověk je tak blízký ODS?
To není určitě pravda. Byl jsem jako ředitel galerie s Václavem Klausem loni v létě v Salcburku, kde byl i pan Železný. Seděli jsme večer u stolu a byl tam i pan Železný. Pan Klaus se choval rezervovaně. Není pravda, že by si byli nějak blízcí. Ale není mezi nimi nenávist. Také proč?
Čím to, že Železný může odjet rovnou z cely do Klausovy pracovny? To každý podnikatel nemůže.
Ale neblázněte. Sám jste řekl, že by mě nekontrolovali na letišti. Stejný problém. Souhlasil jsem se Zemanem, byť to obvykle nedělám: Nova je naše největší soukromá televize, která má obrovský mediální vliv. Stane se něco, co její ředitel považuje za důležité vysvětlit předsedovi sněmovny. Je to zkrátka představitel určité vlivové sféry, ne obyčejný podnikatel. Proč by se měl politik Klausova typu scházet s podnikatelem, který má deset zaměstnanců a má minimální vliv na ekonomiku země? Nova, ať se nám to líbí nebo ne, něco významného reprezentuje, má vliv na myšlení lidí. A tady se prostě politik sejít musí, když se objeví problém. Jestli si myslíte, že je to někde na světě jinak, jste bláhový.
To však neznamená, že to nevzbuzuje otázky, jaké obchody mezi nimi asi jsou. Velmi se navzájem potřebují.
Ale to je stejné všude na světě: politici potřebují média a naopak. Dohady, co mezi nimi je, byly, jsou a budou. A není to víc než dohady. Vy myslíte jen na špinavosti. To naznačuje, že vy jste asi vnitřně ušpiněn.
Jak se vám líbí jeho sbírka?
Je tam spousta věcí průměrných, ale několik opravdu kvalitních.
Píšete pravidelné sloupky do bulvárního deníku Super, z něhož jsou sympatie pro ODS a Novu zřejmé. Co se vám na Superu líbí?
Nic, ale píšu tam, poněvadž se pokouším napsat i do bulváru něco, co má zásadní smysl, a přesto to může oslovit širší okruh čtenářů a snad i trochu pobavit.
A líbí se vám, když Super zveřejňuje fotky Petry Buzkové nahoře bez?
Je to pořád lepší než politické atentáty.
Unie? Ano, bez referenda
Jak se těšíte do Evropské unie?
Těším se, že nebudou celnice, hranice, jak je znám. To je jeden z těch příjemných aspektů. Jinak se bojím určité ztráty suverenity. Ne, že bych chtěl být za každou cenu originální a jedinečný. Ale EU mi připadá trochu socialistická, zmatená. Vím ale, že jiné cesty není.
Co se vám na unii nelíbí?
Tak třeba zemědělská politika. Nebo se obávám, že se můžeme dočkat imperiálně kulturních postojů Francie atd. Bojím se i velkých tlaků na změnu vzhledu našich měst, razantního nárůstu průmyslových zón a podobně.
Jak byste hlasoval v referendu, pokud bude?
Asi budu pro Evropskou unii. Jinou cestu nevidím. Ale mám pocit, že nám současní politici neříkají o EU všechno.
Co vám chybí za informace?
Chci jasné vyčíslení všech pro a proti.
Měla by přesvědčovací kampaň za veřejné peníze dělat vláda?
Pokud vláda usoudí, že ano, pak na to má právo. Ale já si referendum o EU nepřeji. Stejně jako bych nechtěl rozhodovat o Temelínu, protože o něm vím málo. A stejně tak nechci, aby o mně a mém osudu rozhodoval někdo, kdo o EU ví ještě daleko méně než já.
To zní dost elitářsky.
Ano. Jsem elitář a věřím v elitářství - nechci, aby o mně rozhodovala masa.
 Milan Knížák před odhalením pamětní desky Franze Kafky a jeho otce. |
 Ředitel Národní galerie Milan Knížák a ministr kultury Pavel Dostál diskutují před právě odhalenou deskou. |
 Milan Knížák. |
 Milan Knížák přemýšlí nad dotazem čtenáře iDNES. |
 Ředitel Národní galerie Praha Milan Knížák. |
 Milan Knížák přišel na on-line rozhovor v tričku s logem Raveli. Knížák byl spoluautorem reklamního plakátu, který propagoval boty značky Raveli s výtvarnou kompozicí "Václavka a Dášeňka" (foxteriér podobný Čapkově Dášeňce olizuje zelenou hlavu V. Havla v podobě houby). |
 Milan Knížák formuluje odpověď. |
 |
 Nové práce Milana Knížáka |
 Milan Knížák: Ďábel a královna |
 Milan Knížák: Madona |
 Milan Knížák: Zátiší s Kristem |
 Milan Knížák, Pavel Dostál, Theodor Pištěk a Václav Havel |
 Milan Knížák se dostavil na demonstraci za své odstoupení s transparentem "Pryč s Knížákem". (14. prosince 2000) |
 Milan Knížák sám sebe charakterizuje jako multimediálního umělce a voyeura do všech stran . |
 Kandidát do Rady České televize Milan Knížák naslouchá projevu jednoho z dalších kandidátů, kteří se 21. května představili členům mediální komise Poslanecké sněmovny. Ta zahájila výběr patnáctičlenné Rady ČT ze 45 účastníků výběrového řízení. |
 Kandidát do Rady České televize Milan Knížák naslouchá projevu jednoho z dalších kandidátů, kteří se 21. května představili členům mediální komise Poslanecké sněmovny. Ta zahájila výběr patnáctičlenné Rady ČT ze 45 úča stníků výběrového řízení. |
