Druhý a závěrečný den festivalu Krásný ztráty odstartovala po poledni kapela Jananas následovaná dalšími dalšími zástupci mladší hudebnické generace v podobě skupin Zrní a Electric Lady.
Známkujte Krásný ztrátyHudební přehlídku můžete hodnotit zde  |
Večer potom patřil Vojtěchu Dykovi a Tata bojs. Především Dyk v doprovodu B-Side Bandu měl publikum jako na hraní. Lidé pod pódiem na jeho povel udělali téměř cokoliv. Velký aplaus si podvečer vysloužil také Robert Křesťan.
Jenže všichni vyjmenovaní byli hosty večera, který patřil Michalu Prokopovi. Oproti pátečnímu vystoupení v akustickém triu se v sobotu obklopil plnou sestavou Framus Five. Přesto se celá kapela tísnila jen na polovině pódia.
Po hodinovém setu, v němž Prokop a spol. od začátku vsadili na hity včetně Koleje Yesterday a víceméně chronologicky prošli diskografii kapely, se zaplnila i druhá část scény – Karlovarským symfonickým orchestrem. Po křtu reedice desky Město ER se amfiteátr pod hradem Loket po čtyřech desetiletích dočkal také prvního živého uvedení titulní písně.
Prokop dvacetiminutovou artrockovou skladbu uváděl s přáním, aby ji „nepo...“ Dá se to pochopit. Kompozice s několika změnami rytmu, celkově složitou strukturou a náročnými party je těžko uchopitelná i pro nezúčastněného posluchače, tím spíš jde o výzvu pro hudebníky. Jenže se ukázalo, že obavy byly zbytečné. Prokop, Orchestr i Framus zvládli svůj úkol se ctí. Očekávané Město ER se stalo zcela právem vrcholem celé dvoudenní akce.
Na tom balvanu, který ze zúčastněných zcela viditelně spadl, by šlo postavit druhý hrad. Nezbývá než doufat, že náročná skladba znovu zazní alespoň na tradičním vánočním koncertu. Byla by škoda slyšet Město ER poprvé a naposledy.
