Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víc létám v oblacích. Dravosti jsem si užil dost, říká Michal Pavlíček

  13:13aktualizováno  13:13
Okolo Michala Pavlíčka se zase dějí velké věci. Fanoušky dlouho toužebně očekávaný návrat skupiny Stromboli je realitou. Vychází nové album Fiat Lux a 4. prosince obnovená kapela oslaví třicátiny v největší hale v zemi: v O2 Aréně.
Obnovený Pražský výběr

Obnovený Pražský výběr

Měla myšlenka obnovit Stromboli nějaký konkrétní impuls?
Jedním z impulsů byl comeback Pražského výběru. Člověk se postavil zase na velké pódium s klukama pohromadě a měl z toho radost. Bylo to ve znamení usmíření a bavilo nás to. Když pak přišla na pořad dne otázka, co udělat s třicetiletým výročím Stromboli, napřed jsem se zdráhal do toho jít. Říkal jsem si, že comeback Výběru stačí a do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Jenže skoro na všech koncertech se vždycky mě i Báry lidi ptali, jestli ještě někdy Stromboli dáme dohromady. A to se opakovalo, i když jsme teď jezdili s Výběrem. Pak přišel můj syn Michal s Liborem Pločkem z Radia Beat s konkrétní myšlenkou koncertu Stromboli. Tak jsme to začali zvažovat. Když se pak ukázalo, že by o koncert Stromboli měla zájem O2 Aréna a riziko té velké akce by nebylo jenom na nás, řekl jsem si, že bychom to udělat mohli a oslovil jsem ostatní „stromboláky“.

Stromboli: Fiat Lux (obal alba)

Stromboli: Fiat Lux (obal alba)

Ovšem mohli jste to udělat jako Pražský výběr, tedy vyhlásit, že budete hrát jen staré věci a pak se uvidí. Ale vy jste ještě před koncertem připravili nové album, které právě vychází.
Vzpomínkový koncert děláte nejen pro sebe, ale především pro fanoušky, kteří tu dobu před pětadvaceti lety pamatují. Ale ono je teď všechno jinak. Kapela byla na vrcholu své slávy před čtvrt stoletím. Teď lidi přijdou na koncert a mají zjistit, že místo toho mladého pobíhajícího Pavlíčka je tam dědula, který drží kytaru se zatnutými zuby? A že z mladé krasavice Báry je tam... krasavice v pozdním věku...? Řekl jsem si, že už kvůli tomu by bylo ctí udělat napřed novou desku, jako takový most přes minulost. Nechtěl jsem se jen prohrabovat ve starém fotoalbu. Což u takových comebacků není úplně běžné.

Fotogalerie

Když už lehce ironicky popisujete, jak vypadáte dnes na pódiu, řekněte mi, co vám ještě koncertování přináší? Vždyť už jste odehrál tisíce vystoupení.
Živé hraní je smysl existence muzikanta. Bez pocitu vnitřní emoce a transu by to vůbec nešlo. Přeneseně řečeno je to čistá droga, opravdu, úplně vás to odtrhne od reality. Nezáleží na tom, jestli je vám pětadvacet nebo šedesát, vždycky je to nádherné. Samozřejmě, jsou i koncerty, které hrajete nadoraz, lapete po dechu, což byl pro mě třeba i ten comeback Výběru. Ve věcech, které jsem hrál zamlada v takové až fyzické euforii, mi najednou trošku začala docházet pára. Ale o to to překonávání bylo smysluplnější. Nevím, jak to líp popsat.

Pražský výběr na hlavní scéně Colours of Ostrava 2013

Pražský výběr na hlavní scéně Colours of Ostrava 2013

Hraje v tom uspokojení z koncertu roli i jeho velikost? S Výběrem jste hráli na velkých pódiích, se Stromboli chystáte O2 Arénu, ale se svým triem zároveň běžně hráváte v malých klubech.
Na velkém pódiu cítím velkou zodpovědnost a mívám někdy i trému. Mám radši malé koncerty, intimnější, kdy jsem s posluchači tváří v tvář. Uspokojení z pocitu, kdy vyjdete na velké pódium a jste nějaké „monstrum“, které má oslovit své ovečky, je mi cizí. A další problém těch velkých prostorů bývá zvuk. Když je dobrý, užiju si to. Ale třeba s Výběrem v Tesla Aréně to bylo nějaké divné, na podiu byl nekonkretní „huhel“, zvuk se vracel a celou dobu jsem fakt trpěl.

Michal Pavlíček na akci Nikagdá nězabuděm

Michal Pavlíček na akci Nikagdá nězabuděm

Nový repertoár Stromboli jste začal skládat až ve chvíli, kdy jste se rozhodl ke comebacku kapely?
Šest let po svém zdravotním problému se srdcem jsem sice nic nového nevydal, ale průběžně jsem si skládal do šuplíku. A vždycky jsem nějak podvědomě tušil, který nápad se hodí pro Výběr, který pro BSP a co náladou odpovídá tomu, co by se třeba někdy eventuálně mohlo hodit pro Stromboli nebo podobný projekt. Takže nějaké věci už jsem měl připravené. Ale největším impulsem k tomu, abych novému repertoáru začal dávat nějaký tvar, byly texty od Vlasty Třešňáka. On není profesionální textař, který dostane hudbu a vysolí krásně nafrázovaný text, to není jeho „cup of tee“. Vlasta je básník, samorost, který si svoje texty napůl zpívá, napůl vykřikuje do světa. Když jsem ho oslovil, jestli mi nechce napsat texty pro Stromboli, přišel mi od něj mail, ve kterém stálo: „Posílám ti svý šuple“. Bylo to dvacet básní, ze kterých jsem si vybral a pak s nimi pracoval jako kdysi pro Stromboli s Morgensternem. To znamená, že jsem část čistě zhudebnil a část upravoval tak, aby seděly na hudební nápady, které už jsem měl připravené. Takže to byla pro mě zásadní inspirace. Ve Stromboli jsme měli slovní sdělení vždycky buď abstraktní jako Morgensternovy básně, nebo takový pelmel od Michnové, Čoka, Němce, až po Horáčka a další. Ale díky Třešňákovi byla koncepce nové desky jasně vytýčena - obsahově, životně, lidsky. Označil bych to za zásah do černého a musím přiznat, že když jsem si Vlastovy texty četl, vzaly mě u srdce, našel jsem se v nich.

Vlastimil Třešňák na festivalu Trutnoff 2014

Vlastimil Třešňák na festivalu Trutnoff 2014

Dá se nějak konkretizovat, čím vás Třešňákova poetika tolik zasáhla? Mně se zdá, že jste každý úplně „jiný karas“.
Když jsme dělali na textech Výběru pro album Běr, jezdíval za mnou na chalupu. A hodně jsme si porozuměli. Bez ohledu na to, že jsme spolu nikde každý večer nepopíjeli. On má v sobě ohromnou hloubku a zároveň takovou psychedelii i syrovost, která je přitom ale vyloženě bigbítová. Něco podobného jsem cítil i v textech Jáchyma Topola, když jsme připravovali desku pro Načevu.

Souzněla s Třešňákovými texty stejnou měrou i Bára Basiková?
No to byl samozřejmě oříšek, protože já napřed natočil demonahrávky, kde jsem texty nazpíval sám, a teprve pak je pustil Báře. Ale ona se - naštěstí - taky nadchla.

Dramatik Petr Kolečko

Dramatik Petr Kolečko

Dva texty na desku také dodal dramatik Petr Kolečko. Jak ten do celého příběhu zapadá?
Dal mi tři texty už na minulou sólovou desku Srdeční záležitosti. Dal jsem mu otextovat dvě písničky, težké na frázování, které byly šité spíše na něho a myslím, že se trefil.

Bára Basiková na pozvání ke comebacku Stromboli kývla hned?
Zezačátku si taky nebyla stoprocentně jistá, rozhodně mě neplácala radostí po hlavě. Ale to bylo oprávněné. Člověk samozřejmě přemýšlí, zda kapelu nenechat v oparu výjimečnosti, svázaném s tehdejší dobou. Řekl bych, že tohle dilema řeší spousta muzikantů po celém světě. V téhle souvislosti ale musím zdůraznit, že v našem případě se nejedná o comeback kvůli penězům. My si prostě chceme zahrát.

Bára Basiková

Bára Basiková

Domlouvali jste se i na budoucnosti Stromboli? Jestli se tím jedním velkým koncertem a novým albem uzavře nebo bude pokračovat?
To opravdu nevím. Samozřejmě, že pokud se nám to všechno povedlo, byli bychom blázni, kdybychom toho nevyužili a ještě si někde nezahráli, třeba na nějakém festivalu typu Colours of Ostrava. Ale v tuhle chvíli to opravdu chci nechat úplně otevřené. Ona to není legrace. V kapele se sejdou lidé, kteří spolu nehrají pětadvacet let a nikdo neví, jak to bude šlapat, jak to bude dohromady hrát. Nechci vznášet pochyby, ale ani nechci nic dopředu slibovat, dokud nebudu mít jistotu, že to stojí za to.

Navíc je na příští rok naplánováno pokračování Pražského výběru, jestli se nemýlím...
Ne, až na rok 2016... Zní to trochu komicky, ale jak se to dá jinak dělat? Musíme plánovat dlouho dopředu. S Výběrem můžeme hrát tak jednou za čtyři roky velke turné. Abychom objížděli jako Chinaski každý rok všechny festivaly, to prostě nejde. Když jsme teď hráli třicet koncertů, už jsme toho měli plné kecky a ve finále jsme zase cítili ten „starý smrad“, jak nás to kopání do starých hitů pomalu přestávalo bavit.

Stromboli 2014 (zleva Michal Pavlíček, Jiří Veselý, Bára Basiková, Klaudius Kryšpín)

Stromboli 2014 (zleva Michal Pavlíček, Jiří Veselý, Bára Basiková, Klaudius Kryšpín)

Myslíte, že to u Stromboli nehrozí?
Tomu jsem právě chtěl novou deskou předejít. Upřímně řečeno, Stromboli tak, jak teď fungují, jsou vlastně spíš taková virtuální kapela. Rozhodně se denně nescházíme a neřešíme, jak co hrát. Každý z nás si za dva dny na nové album nahrál svoje party a bylo hotovo. Pražský výběr je proti tomu „mlejn“ - názorů, pocitů, střetů. Ve Stromboli „velím“ já, což sice není nic diktátorského, ale prostě to tak je... Třeba Bára je typ zpěvačky, která má obrovský dar, ale potřebuje trochu lodivoda, někoho, kdo ji ve výrazu usměrní a vymáčkne z ní maximum. Je ukázněná a zapívá přesně, to co po ní chcete, ale její hlavní síla vedle krásného hlasu je její výraz, její vnitřní ponor do sdělení.

Michal Pavlíček jako člen Pražského výběru na začátku 80. let

Michal Pavlíček jako člen Pražského výběru na začátku 80. let

Uměl byste říct, do jaké polohy jste v současných Stromboli vy osobně dozrál?
Původně jsem si myslel, že udělám jednodušší desku, ale ona je jen zdánlivě jednodušší. Ať to posoudí posluchači, nicméně osobně alespoň ve skladatelském pocitu nevidím nějaký velký posun mezi dobou, kdy mi bylo třicet, a dneškem, kdy je mi šedesát. Když už, nějaké změny jsou možná v mém hraní na kytaru. Někdejší dravost nahrazuji větším prožitkem. Víc „létám v oblacích“, než že bych „pádloval na dravé řece“. S Výběrem jsem si té dravosti užil až až...

Michal Pavlíček v Show Jana Krause

Michal Pavlíček v Show Jana Krause

Prožíváte comebacky dvou nejzásadnějších kapel vašeho života. Máte vůbec čas na další projekty?
Ono v šedesáti stavět novou kapelu nebo dělat něco úplně nového, to je velká odvaha a nejsem si jist, jestli je to tomu věku adekvátní. Nevidíte to ani ve světě - představte si, že by David Gilmour založil úplně novou kapelu a začal hrát jinou hudbu. To prostě nejde. Každý se hlavně hrabeme v minulosti. To ale nevylučuje nové jednotlivé nové projekty. A pro mě byl třeba minulý rok hodně ve znamení desky, kterou jsme s Michalem Horáčkem ušili pro Richarda Müllera a která vyjde v březnu. Bude se jmenovat Sociální sitě. Vedle toho i nadále dělám hodně filmové a další muziky. Je toho pořád spousta.

Autor:






Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.