Začalo to tím, že Michal Horáček napsal básně v žánru villonské balady. Michal Pavlíček je poté zhudebnil a pěvecky se jich zhostil Richard Müller. Album vznikalo tři roky, a jak už název napovídá, inspirací byl současný fenomén „sociálních sítí, internetových tlacháren a nástěnek se vzkazy, kam lidé vesměs chodí oznamovat, co je právě těší, nebo trápí“.
Přehrajte si na Spotify (pro registrované)
Ačkoliv všichni tři protagonisté patří k oceňovaným tvůrcům, jejich společné dílo je výsledkem dobrodružného hledání a úmyslného porušování zažitých pravidel. Zvláštní je například uchopení slov radikálně jiným způsobem, než to činili skladatelé šansonů, včetně Horáčkova dlouholetého spolupracovníka Petra Hapky.
Michal Horáček obvykle píše vznosnou češtinou. V případě některých textů pro Sociální síť však neváhal sáhnout do registru lidovější řeči. A pokud to bylo potřeba, neostýchal se použít ani vulgarismus. Jedna z písní se přímo jmenuje V kyselý prdeli.
