Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Michael Moore znovu šije do Bushe

  16:15aktualizováno  16:15
Michael Moore se po fenomenálním úspěchu svého dokumentu Fahrenheit 9/11 rozhodl, že vydá toto svoje filmové poselství i knižně.

Obal knihy Fahrenheit 9/11 | foto: Knižní klub

Kniha Fahrenheit 9/11 vyšla v češtině prakticky souběžně s Moorovým dalším literárním počinem, nazvaným v českém překladu Kde domov tvůj, Moore jej účelově sepsal před americkými prezidentskými volbami na podporu demokratického kandidáta.

Publikaci dominuje přepsaný scénář Mooreova dokumentu. Lze se tak znovu dočíst, "jak to bylo doopravdy" – proč Bush v době útoku na Ameriku předčítal dětem o husách, jak jsou prezident a viceprezident provázáni s americkým zbrojním průmyslem, že bin Ládin je nastrčená figurka, že Irák neměl zbraně hromadného ničení, že Blair lhal, že Bush lhal, že Cheyney lhal, že noviny lhaly atd. Hlavní premisy Mooreova poselství jsou dostatečně známy.

Na samotný scénář potom Moore navěsil množství dalšího materiálu. Dva oddíly se týkají látky filmu.

V části Zdroje a prameny Moore uvádí, odkud čerpal podklady pro své ostré teze a obvinění, pokud je třeba, rozvíjí i látku, kterou v samotném filmu pouze zmínil.

Za zmínku stojí, že Moore nečerpal z žádných "tajných materiálů" ani nezpovídal zběhlé agenty CIA, ale jeho zdroje tvořil povětšinou běžně dostupný americký tisk a webové stránky informačních agentur a vládních institucí.

Co ve filmu nebylo
Kapitola Co ve filmu nebylo – další vývoj případů z filmu, která knihu uzavírá, je Mooreovým výběrem článků z tisku, které různým způsobem shrnují nebo rozvíjejí témata Mooreova dokumentu; tolik nového se z nich ale nedozvíme, za zmínku stojí úvahy o (ne)svobodě médií v USA po 11. Září a útoku na Irák.

Pokud jde o přepsaný scénář, je hodné pozoru, proč jej Moore nechal tak, jak byl, bez jakýchkoliv úprav. Protože výrazové prostředky filmu mají více složek než jen verbální, působí "písemný stín" filmu v některých pasážích poněkud nepatřičně a trapně – příkladně litanii nešťastné matky, které v Iráku zabili syna, je ve filmu, jehož základní devizou je práce s emocemi, záměrně poskytnut velký prostor.

Totéž vytištěno na papíře působí však jako neúnosně protahovaná groteska. Vyniknou také jalová místa, kterým by ve filmu člověk jinak nevěnoval moc pozornosti - třeba pasáž, v níž Moore popisuje nadobyčej "rafinované" postupy americké námořní pěchoty při verbování nových branců.

Skutečně obtížně stravitelnou polohou Mooreovy knihy jsou ale kapitoly poskládané z mediálních a zejména diváckých ohlasů filmu.

Jestliže se Moore nechá označovat za amerického vlastence (celou knihu mimochodem Moore skromně opatřil úvodem Johna Bergera, který mimo jiné o filmu mluví jako o historickém mezníku, používání slova propaganda v souvislosti s Moorem považuje za naivní a zvrácené a film podle něj přímo nutí diváka k přemýšlení a vybízí k vlastnímu úsudku), dělá své drahé vlasti publikováním podobných výlevů medvědí službu.

Když sebrané dopisy dojatých diváků čte neameričan, těžko chápe kumulaci projevů vypjatého nacionálního patosu a sentimentu, z níž musí mít pocit trapnosti třeba i rodilý Texasan.

Z diváckých dopisů je také zřejmé, že Mooreovo černobílé chápání světa padlo u méně hloubavé části populace na úrodnou půdu - značná část Mooreových příznivců připouští pouze výklad světa v intencích republikán - demokrat, zlý - dobrý.

V několika dopisech jsou dokonce popsány případy téměř náboženské konverze ("byl jsem republikán, Váš film mi otevřel oči a stal jsem se demokratem").

Protože diváckým výlevům poskytl autor dostatek prostoru, nedobrý dojem je opakováním schematických dopisů ještě umocněn. Vcelku může čtenář z diváckých dopisů nabýt dojmu, že Američané jsou ve většině nesmírně naivní a snadno ovlivnitelní bulíci, kterým na změnu celoživotní hodnotové orientace stačí jedna dobře provedená celovečerní emocionální masáž.

Ovlivňovat, ovlivňovat
Moore sám nijak nezakrývá, že jeho práce nechce v pravém slova smyslu dokumentovat, přinášet objektivní informace a vyvážené pohledy, ale ovlivňovat veřejné mínění, respektive přinášet protiváhu manipulaci, jíž se, jak říká, dopouštějí ve velkém americká média.

Má na to svaté právo a je dobře, že tak činí. Filmové prostředky snesou leccos, i silné emoce, přímočaré vyjadřování, nadsázku a patos, ale s psaným slovem by se mělo zacházet opatrněji, aby výsledek nebyl trapný.

Nemohu se ubránit dojmu, že knižní podoba slavného filmu je v tomto případě příslovečnou polévkou ze sekyrky (čeština nabízí i jadrnější idiom podobného významu). Jakkoliv Mooreův film i se všemi kontroverzemi, manipulacemi a nepravdami zůstane symbolem kritiky politiky prezidenta Bushe, kniha Fahrenheit 9/11 je prostě zbytečná.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kunal Nayyar na Emmy Awards (Los Angeles, 22. září 2013)
Manželka si myslela, že Teorie velkého třesku je porno, líčí herec

Kunal Nayyar patří mezi nejlépe placené televizní herce světa. Už deset let září v oblíbeném sitcomu o partě kalifornských podivínů Teorie velkého třesku jako...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Ron, Hermiona a Harry na konci sedmého pokračování Harry Potter a relikvie smrti
Rowlingová na Potterovi stále bohatne. Na podzim vyjdou dvě nové knihy

Svět Harryho Pottera se loni rozrostl o divadelní hru, scénář i nový film. Úspěšný návrat do světel reflektorů nyní vynesl J. K. Rowlingovou na první příčku...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.