Vystoupení v největší tuzemské hale má Bublé naplánováno na pátek 24. ledna a už teď je v prodeji posledních pár desítek vstupenek. Na osmatřicetiletého hudebníka sedí označení seladon. Nesází totiž na aktuální trendy a postupy, ale na osvědčený zvuk swingu a dospělého západního popu zašlých časů, jaký se pro svou nekonfliktnost líbí napříč věkem i společenským postavením a který nepobouří dceru, mámu ani babičku.
Být milován
Taková je ostatně i Bublého osmá studiová deska To Be Loved, kterou na turné představuje. Stejně jako jeho předchozí počiny jde obsahově především (bez negativního podtextu) o sázku na jistotu. Hudbu, která má od prvního poslechu vzbudit dojem něčeho důvěrně známého. A to doslova. Ze čtrnácti písniček jsou jen čtyři původní. A kostra nahrávky, která zní jak kolorovaný obrázek z americké rodinné večeře u hrajícího rádia, je sestavena z někdy až příliš známých evergreenů.
Nechybí mezi nimi ani duet Something Stupid, jehož originál v roce 1966 nazpívala dvojice Carson and Gaile a o rok později ho proslavil Frank Sinatra se svou dcerou Nancy. Před dvanácti lety písničku navíc "připomenul" Robbie Williams v duetu s herečkou Nicole Kidmanovou, Bublé pro změnu za mikrofon přizval Reese Witherspoonovou. A svou verzí potvrdil, že v hudbě mu sice jde o perfekcionismus a profesionalitu, ale původnost, výlučnost a originalita přitom musí stranou.
Sázky na nostalgii a osvědčené ostatně Bublému vycházejí už dlouho. Jeho tři roky staré vánoční album bude asi svátečním bestsellerem ještě dlouho. I loni figurovalo v seznamech nejhranějších vánočních písní z celého světa, které zveřejnily hudební služby jako Spotify, jež umožňují poslech přes internet.
Reklama na štěstí
Otázkou pro české posluchače zůstává, jak to celé působí naživo. Podle DVD záznamů i reakcí fanoušků a kritiků se zdá, že právě v koncertování tkví Bublého úspěch, který ho vynesl na pozici jednoho z komerčně nejúspěšnějších hudebníků dneška. Na jeho show, kde mu za zády stojí pořádný big band, nehraje prim pouze hudba a scéna za pět a půl milionu dolarů. Je to Bublého charizma a schopnost komunikovat s fanoušky a svým vystupováním je okouzlit, díky čemuž ožívají nejen staré hity, ale i emoce, jimž swingový rytmus dodává švih z časů, kdy po pódiích řádil Frank Sinatra.
"Nikdy v životě jsem se necítil šťastnější. Spolupracovali se mnou nejlepší muzikanti, navíc jsem se poprvé po deseti letech nemusel třást, jestli to vyjde. Bavil jsem se tím, že dělám, co mám rád," řekl o nahrávání posledního alba Bublé. Jako by už tak se sluníčkově žlutým přebalem desky a úsměvem od ucha k uchu nevypadal jako reklama na štěstí a úspěch. Tuzemští posluchači se už brzy dozvědí, jestli je to naživo vážně tak nakažlivé, jak se říká.
