I když povědomý nám ten titul být může, pozorný divák si Miami blues spojí se stejnojmenným filmem z roku 1990 s Alekem Baldwinem v hlavní roli.
A filmová poznámka číslo dvě: režisér Quentin Tarantino se několikrát nechal slyšet, že Charles Willeford, autor titulu, patřil k jeho nejoblíbenějším spisovatelům a že postavy z Miami blues byly jednou z podstatných inspirací pro jeho kultovní Pulp Fiction.
Charles Willeford, tulák narozený v roce 1919, psal vše od básní po detektivky. Sloužil v armádě, kde pravděpodobně získal i vlastnost, kterou mají na rozdávání jeho hrdinové - trpí obdivuhodným nedostatkem sentimentu.
Zlodějíčci, vrahouni, šmelináři a vůbec podivní živlové sice meditují o svém údělu, ale klidně mezi jednotlivými myšlenkami balamutí druhé, okrádají je nebo rovnou střílí.
Hlavním hrdinou Miami blues je Frederick J. Frenger Junior, který právě opouští vězení. Jenomže je kriminálník z povolání, nic jiného neumí. Míří rovnou do Miami po- ohlédnout se po zločinu, do kterého by se mohl zaplést. Pak je tu seržant Hoke Moseley z oddělení vražd, který však má daleko k šaramantnímu Horatiu Cainovi z Kriminálky Miami i k vykutálenému Dexterovi, jenž svérázně bojuje se zločinem tamtéž.
Když začne Moseley vyšetřovat vraždy příznivců hnutí Hare Krišna, jeho cesty se zkříží s těmi Fredovými. Může za to třetí postava, hloupoučká Susan, sestra mrtvého krišnovce a dost možná i Juniorova snoubenka.
