Pravda, skutečně světových hvězd, které by do Varů přijely poprvé, mnoho nebylo. Ale Richard Gere, ač otázky zodpovídal ve stylu pan Vzorný, odpracoval svým osobním šarmem a profesionální vstřícností první dny naplno.
Od Richarda Gerea až po Kryštofa HádkaPodívejte se na hlavní momenty letošního festivalu ve Varech  |
Hrdina Padesáti odstínů šedi Jamie Dornan, který při kratičké zastávce prezentoval svou roli českého výsadkáře Jana Kubiše ve filmu o atentátu na Heydricha nazvaném Anthropoid, se držel zpátky, leč rvačkou fanynek o vstup na tiskovou konferenci učinil své festivalové roli zadost. A jejich uvolněný kolega Harvey Keitel, jenž se do lázní vrátil po jedenácti letech, přispěl k příjemné tečce, kdy za Mládí, v němž hraje, přebíral cenu diváků. Hlasovalo jich rekordních 78 tisíc, vstupenek se prodalo 135 tisíc.
Trofeje pro Česko
Při sobotním zakončení navíc potěšila porota. Jak ukázala svým verdiktem, nepatřila k ctitelům artových schválností, nýbrž přirozených zážitků. Však na vítězný americký film Bob a stromy musela čekat až do posledního dne a zdá se zjevné, že příběh reálného dřevorubce zapůsobil právě čistou, „nefestivalovou“ normálností.
Herecké ceny pro národní barvy se tipovaly předem, Alena Mihulová v Domácí péči byla jasnou favoritkou stejně jako bratři Hádkovi coby filmoví sourozenci z dramatu Kobry a užovky; nakonec před Matějem dostal přednost mladší Kryštof. Dokument Heleny Třeštíkové Mallory snad ani nemohl nevyhrát, takové emoce i ovace jej provázely. A Iva Janžurová s čestnou cenou za přínos kinematografii víc než důstojně zastoupila obvyklého zahraničního laureáta, který letošnímu vyvrcholení festivalu chyběl. Jen jedna nemilá chyba se dotkla slavnostního finále: do tradiční vzpomínky na zesnulé omylem zařadil festival žijícího Stanislava Fišera, za což se herci dodatečně omluvil (více zde).
Nejmladší v historii
Programový posun směrem k nováčkům, jímž se Vary zjevně vymezují vůči Berlínu či Cannes se zavedenými režiséry, se odrazil i ve výsledcích hlavní soutěže. Ze sedmi cen jich pět dostaly debuty (z třinácti děl soutěže se tedy dostalo na každé druhé) a průměrný věk tvůrců, 39 let, byl nejnižší v historii Varů. Což zní sympaticky, jenže filmy se nedělí na mladé a staré, nýbrž na dobré a špatné.
Ubylo vyložených výstřelků, ale nepřišly ani zázraky, standardní pole se drželo od 50 do 60 procent recenzního hodnocení. Navíc mládežnická kampaň napříč všemi sekcemi je zrádná, falešný pocit, že už je hvězdou, zničil nejeden nezralý talent. A témata filmů? Čistě festivalová: zapadlé kouty světa, umírání, uprchlíci, životopisy.
Děravý palác
MFF Karlovy VaryKompletní dění na festivalu najdete zde  |
Za filmové trendy však festival nemůže, má jiné starosti: Thermal. Horší služby za vyšší ceny vyhánějí návštěvníky mimo centrum dění a neužívané prostory tají nejen děravé schodiště na děravou terasu. Podle Bartošky sice stát začíná chápat klíčovou roli Thermalu pro budoucnost festivalu, ale čím déle se bude odkládat oprava, tím víc se prodraží, počínaje elektrickými rozvody a konče likvidací azbestu.
Jenže varování se těžko věří, když jako letos při zahájení zazáří vyšňořený palác do tmy a s kapelou Lucie zpívá padesát tisíc lidí, tvrdících od seniorů po děti, že to je hudba jejich mládí. Či když se tu tleská Mládí, líčícímu stáří. Největším darem Varů zkrátka zůstává jejich nálada.
