Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpívající teroristi nesmí do kin. I na jevišti budí protesty

  18:16aktualizováno  18:16
Opravdu horké léto zažívají v newyorské Metropolitní opeře. Vedení proslulé scény bojuje s odbory a navíc se dostalo do palby kvůli inscenaci Smrt Klinghoffera, údajně propagující násilí.

Záběr z opery Smrt Klinghoffera | foto: Classical-iconoclast

Zatímco v kinopřenosech vystavuje Metropolitní opera nákladné inscenace a největší pěvecké hvězdy, za jejími zdmi není všechno zdaleka tak nablýskané.

Dokonce hrozí, že příští sezona nezačne podle plánu. Tedy pokud generální ředitel Peter Gelb rychle nevyřeší spory s patnácti odborovými svazy, sdružujícími různé profese nezbytné pro chod divadla. Odboráři odmítají úsporná opatření, která Gelb prosazuje jako nezbytná vzhledem k akutním ekonomickým potížím a která by se dotkla i mezd zaměstnanců a jejich různých benefitů. 

A protože dosavadní pracovní smlouvy vyprší už ve čtvrtek, není vyloučeno, že od 1. srpna Metropolitní opera pozastaví provoz, a tedy i přípravu nové sezony.
Něco podobného se naposledy stalo roku 1980, kdy sezona začala až v prosinci. Letos má začít 22. září premiérou nové inscenace Mozartovy Figarovy svatby, která by se pak měla objevit i v kinech.

Zastřelili invalidu

Jak by se patová situace dotkla oblíbených přenosů, které už několik let běží i v Česku, není jasné. Z jejich programu už před časem zmizela opera Johna Adamse Smrt Klinghoffera, jež má mít v Metropolitní opeře premiéru 20. října a do světa se měla vysílat v listopadu. V tomto případě však nehrály roli ekonomické důvody, nýbrž protesty židovských organizací, které ji označují za antisemitskou a tvrdí, že ospravedlňuje terorismus.

A to je další ožehavé téma, jež se před managementem vynořilo. Protestujících se dotýká způsob, jakým známý americký skladatel John Adams a libretistka Alice Goodmanová zpracovali tragédii italské výletní lodi Achille Lauro, jež byla roku 1985 unesena příslušníky militantní Palestinské osvobozenecké fronty. Ti během své akce zastřelili Američana židovského původu Leona Klinghoffera, upoutaného na invalidní vozík.

Na jevišti zazní

Ředitel Gelb částečně ustoupil. „Chápu obavy, že přímý přenos do světa by byl nevhodný v době rostoucího antisemitismu, zvláště v Evropě,“ uvedl v prohlášení. Pouhé vypuštění projekce však mnoha aktivistům nestačilo. U vchodu do Metropolitní opery dokonce demonstrovala skupina lidí s izraelskými vlajkami a plakáty požadujícími zrušení celé produkce. „Opera, která se pokouší pochopit motivy teroristů, by se neměla hrát,“ řekl jeden účastník americkým médiím.

Kontroverzní Smrt Klinghoffera

Hudbu k opeře složil americký minimalista John Adams, který je rovněž autorem oper Nixon v Číně nebo Doctor Atomic. Útočníky a jejich oběti staví proti sobě, ale nechává je vést dialogy, z nichž je patrná jistá snaha o porozumění.  V opeře zní i symbolické sbory vyhnanců jak z Izraele, tak z Palestiny. Světová premiéra se konala v Bruselu a v témže roce zazněla také v New Yorku.

Námitky dílo provázejí od jeho světové premiéry, která se konala roku 1991. Autoři od počátku čelili výtkám, že projevují sympatie únoscům. Adams, Goodmanová i režisér první inscenace Peter Sellars oponovali vysvětlením, že chtěli dát slovo Izraelcům i Palestincům a poukázat na tíhu jejich historických osudů.

Opera byla ve světě průběžně uváděna i v dalších letech. Udělat si o ní obrázek mohlo i české publikum, protože roku 2003 ji nastudovalo pražské Národní divadlo.

Skladatel Adams své dílo brání i teď. „Opera netoleruje a nepropaguje násilí, terorismus ani antisemitismus,“ tvrdí. Vedení Metropolitní opery z jeviště operu stáhnout nechce, rozhodlo se však v programu i na webu zveřejnit poselství Klinghofferových dcer.

Demonstranti se ovšem chtějí k Metropolitní opeře vracet i v dalších týdnech. Dokud - jak věří - nezmizí Smrt Klinghoffera ze scény úplně.



Témata: stávka, Terorismus




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.