Co vlastně graffiti je? Má nějaký smysl?
Graffiti se dá charakterizovat jako estetický způsob komunikace. I když často jde jen o nápisy, která nic neříkají. Proto je důležité se nejdřív dívat, jak je napsáno, jestli má svůj styl, až pak se můžete zabývat obsahem. Graffiti funguje podobně jako loga velkých společností - jako příklad uvedu Ikeu, protože jsem Švéd.
Je to tedy snaha zviditelnit se, zažít svých patnáct minut slávy?
Určitě. Myslím, že není náhoda, že se vyvinulo v New Yorku - reklamní panely jsou tam všude, každý se snaží, aby jeho značka byla vidět. Podobná logika funguje v graffiti. Když nemáte peníze na reklamu, existují další způsoby prezentace a graffiti je jedním z nich.
Lze počátky graffity spojovat výhradně s černošskými gangy?
Graffiti se objevilo v Americe počátkem 60. let. Z lokálního fenoménu se začátkem 70. let stal boom, který zasáhnul chudá předměstí. Ale už ve filmu Stylewars z roku 1970 říká člověk jménem Satch, že je také mnoho bílých writerů. Snaha najít si své místo se i dnes týká všech mladých, kteří jsou do jisté míry vyřazeni ze společnosti. Předtím, než je jim osmnáct, či v Americe jednadvacet, nemají v rámci společnosti skoro žádná práva.
V tom filmu organizuje magistrát kampaň proti writerům pod heslem "Zanechej stopu v rámci společnosti, nikoli na společnosti". Ale kampaň je neúspěšná. Proč?
Radní nechápou vnitřní svět mladých. Nechápou, že pro mnoho z nich je právě graffiti jediný způsob, jak se začlenit do společnosti.
Mnozí však vnímají graffiti jako vandalismus.
Z právního hlediska to vandalismus je. Mnoho lidí však graffiti jednoduše nerozumí. Je to stejně exkluzivní záležitost jako moderní či současné umění, pro které spousta lidí taky nemá porozumění. Proč lidé označují graffiti za vandalismus? Proto, že vzniká ve veřejném prostoru, nebo proto, že je to nezajímá. Srozumitelnější a otevřenější než graffiti je street art. K tomu jsou lidé tolerantnější, protože bývá zábavný. Ale z právního hlediska je na tom stejně.
Jaký je tedy rozdíl mezi street artem a graffiti?
Těžko říct. Street art je vše, co se na ulici objevuje bez povolení. A graffiti je jeho součástí. Street art zpopularizoval Banksy. Zahrnuje plakáty, šablony, samolepky atd. Jeho smyslem je vědomá komunikace s lidmi. Na rozdíl od graffiti, které vzniká pro úzký okruh writerů. U street artu je obsah srozumitelný, často humorný. Na rozdíl od graffiti neužívá žádné speciální kódování.
. O FESTIVALu NAMESNejlepší tvůrci graffiti a street artu z celého světa se sejdou v Praze. |
Jedno mají společné - jsou nelegální. Jak moc je ilegalita v práci writerů a street artistů důležitá?
Do určité míry důležitá je, ale nemyslím, že by writeři mermomocí chtěli sprejovat ilegálně. Nejsilnější scény graffiti jsou v Berlíně a Kodani, kde je mnoho legálních ploch...
A Stockholm je k těmto aktivitám přívětivý?
Švédsko je velmi bohatá země, která hledí na to, aby povrch byl čistý a uhlazený. Graffiti ve Stockholmu nezůstane déle než dva dny. Problémem je, že magistrát nevnímá rozdíly ve veřejném prostoru. Je jedno, jestli někdo udělá graffiti v historickém jádru města, nebo pod mostem na předměstí. Ihned je odstraněno. Ale každé město by mělo mít patinu.
Vy jste bývalý "writer", dnes o graffity publikujete knížky. Co vás na něm stále zajímá?
Dnes už mě zajímá hlavně jeho kritický aspekt. Je to protiváha svrchované moci, která kontroluje veřejný prostor. Domnívám se, že graffiti a street art vytvářejí základní podmínky pro demokracii. Do veřejného prostoru mohou zasahovat i ti, kteří si jej nemohou koupit.
Zmínil jste Banksyho, jehož práce se prodávají na světových aukcích. Londýnská galerie Tate Modern street artu věnovala velkou výstava. Lze graffiti označit za umění?
Myslím, že instituce v něm umění vidí a trh tyto věci žádá. U nás si stále teoretici umění drží odstup, poněvadž neví, jak tyto práce hodnotit. Začínají se radit s teoretiky graffiti, takže do jisté míry graffiti a street art infiltruje do institucí, ale současně si udržuje vlastní nezávislost.
