Město Hollywood je na světě už sto let

Na místě, kde se dnes křižují Franklin Avenue a Sycamore Avenue, si roku 1853 postavil pan Urquidez domek z vepřovicových cihel. Přišel tehdy do vsi Nopalera, kterou padesát let poté, 14. listopadu 1903, prohlásili městem. Už pod jménem Hollywood.

Výročí místa spjatého s proslulou americkou továrnou na sny se bude mohutně slavit, ačkoli film sem dorazil později.

Vůbec se tu skutečnost a mýty mnohdy rozcházejí. Tak třeba samostatným městem zůstal Hollywood jen sedm let, už roku 1910 si občané odhlasovali, že se kvůli zajištění dodávek vody připojí k Los Angeles.

Tehdy žilo v Hollywoodu pět tisíc lidí, roku 1925, za rozmachu filmového průmyslu, už jich bylo sto třicet tisíc.

Neplatí ani poetická legenda o městu pojmenovaném prý podle cesmín. Jméno Hollywood dala svému ranči roku 1886 jistá paní Wilcoxová, manželka jednoho osadníka, jíž ve vlaku náhodná známá řekla, že svůj letní byt u Chicaga nazvala Hollywood.

Wilcoxová to přejala. Nebo nápis HOLLYWOOD, původně HOLLYWOODLAND, který svítí nad městem od roku 1923.

Stal se jeho symbolem, dokonce úřední historickou památkou, přestože téměř čtvrt století už září písmena nová a malé čtverečky nařezané z plechu původních liter skoupili sběratelé.

Hollywood podle hvězd

Herečka Marilyn Monroe: V Hollywoodu zaplatí padesát tisíc dolarů za váš polibek a padesát centů za vaši duši.

Herec Marlon Brando: Zapadlé městečko plné omezenců.

Režisér Frank Capra: Hollywood se dá dokonale popsat jedním slovem - nervózní !

Herečka Greta Garbo: Je tu nuda. Strašlivá, neuvěřitelná nuda.

Zpěvák Frank Sinatra: Hollywood smrdí.

Herec Errol Flynn: V Hollywoodu mají velkou úctu k mrtvým, ale žádnou k živým.

Méně se ví, že odtud skáčou sebevrazi: první obětí byla právě neúspěšná hvězdička. Veseleji si s nápisem hrají vtipálci, při návštěvě papeže třeba zakryli jedno L, aby hosta uctili slovem holy (svatý). Konečně i dějiny filmu vešly do Hollywoodu náhodou.

Al Christie si hodil mincí, zda točit westerny v Kalifornii, či na Floridě. Florida prohrála. Na Sunset Boulevardu, jenž dal název pozdějšímu filmu, si pronajal hostinec a roku 1911 z něj udělal první studio v Hollywoodu. Za rok už jich tu stálo patnáct.

Proč se filmaři stahovali právě sem? Prý za sluncem, za blízkým patentním úřadem a rozmanitou krajinou, kde šlo točit cokoli. Jen džungle chyběla, ale studia Selig či Universal si založila svá zoo a vybudovala "Afriku" hned vedle ateliérů. Dnes se točí ve Státech 200-300 snímků ročně, tedy třetina produkce z roku 1921.

A Hollywood sám je hlavně poutním místem zábavního průmyslu. Ateliéry slouží často televizím, filmy se točí v Kanadě, Austrálii, ostatně i v Praze. Zato turisty láká premiérové Čínské divadlo, Chodník slávy či rezidence hvězd.

Ale přesto se tu dějiny s dneškem protnou. První film natočený na půdě Hollywoodu vznikl roku 1910, jmenoval se Ve staré Kalifornii a jeho hrdina se měl stát guvernérem státu - dnes je jím hollywoodský idol Arnold Schwarzenegger.

Obří písmena září z kopce nad městem od roku 1923, tehdy tam však bylo napsáno Hollywoodland. Vinou počasí a vandalů písmena popadala a byla obnovena až po druhé světové válce. Ta současná jsou nová, z roku 1978.