Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mesiáš informační civilizace Andy Warhol

  1:00aktualizováno  1:00
Když byl Andy Warhol v šedesátých letech dotázán, co si myslí o slávě, odpověděl, že by chtěl být stejně slavný jako anglická královna.

Andy Warhol: Campbell's Soups (1968) | foto: Slovenská národná galéria

Poslední univerzální legenda moderního umění, spojnice reklamy, umění, módy, undergroundové hudby, nezávislého filmu, homosexuální komunity a masové kultury, tvůrce nového světa založeného na obsesi celebritami, opakování, voyeurismu, povrchnosti a lesku. To byl Andy Warhol (1928-1987).

Umělec, který podle některých teoretiků je popřením originality a autenticity, se nikdy nevzdal mýtu umělecké geniality a geniální legendou se skutečně stal. Muž, kterému
podle vlastních slov záleželo pouze na povrchu - "za povrchem mých obrazů a filmů amě samotného neexistuje nic víc" - přesně vystihl podstatu postindustriální civilizace.

Pokud Picasso nebo Duchamp dokázali umělecky postihnout přechod od tradiční společnosti k moderní, Warhol prokázal stejnou službu při genezi postmoderny.

Moravská galerie v Brně nabízí Warholovu Slovenskou lekci, tedy to, co je z Warhola možné najít ve slovenských sbírkách. Výstava reaguje na dvě Warholova výročí - letos uplynulo dvacet let od jeho smrti, za rok to bude osmdesát let, co se narodil.

Získat peníze i slávu
Andy Warhol se narodil jako Andrew Warhola v Pittsburghu, kam se jeho rodiče přistěhovali z východního Slovenska. Ve dvaceti letech se přesouvá do New Yorku, živí se prací v reklamě, jako zručný ilustrátor přispívá do různých časopisů. Na přelomu 50. a 60. let maluje svá první plátna s motivy z komiksů a reklam, o dva roky později přidává i díla pojednaná sítotiskem.

První Warholova výstava se datuje do roku 1962 a kupodivu se nekonala v New Yorku, ale v Los Angeles. Brzy po ní zakládá Warhol na Východní 47. ulici v New Yorku proslulou Factory - ateliér, centrum, kulturní rozbušku. Odtud komentoval svět svou uměleckou či spíše životní strategií, komplexně pojednal jakoukoli oblast městské civilizace, malířstvím či módou počínaje a hudbou a filmem konče.

Pokud je někdo typickým představitelem postmodernismu, je to Warhol. Nekonečné série sítotisků, klonované "nástroje na získání peněz a slávy", by díky své reprodukovatelnosti měly zcizovat individualitu autora v sobě obsaženou. UWarholových tisků je tomu naopak.

Přestože výběr předloh a námětů často nechával na jiných a závěrečnou fázi tisku svěřoval spolupracovníkům, je jeho dílo jedním z nejlépe prodávaných, nejvýše ceněných a zároveň esteticky dokonalých. Slovenská národní galerie před necelými dvěma lety zakoupila portfolio deseti Campbellových polévek (1968), jež tvoří první pilíř výstavy.

Tím druhým je černobílé portfolio Květiny (1970), zapůjčené z Muzea moderního umění Andyho Warhola v Medzilaborcích. V logice stavby výstavy je posledním Warholovým portfoliem Deset portrétů židů dvacátého století (1980) zapůjčených Středoevropskou nadací v Bratislavě.

Tyto tři centrální body jsou doplněny o části sérií Elektrických křesel (1971), Hanse Christiana Andersena (1987) či další Květiny (1970).

Smrt jako inspirace
Andy Warhol se denně setkával se smrtí, která se také stala velkým tématem jeho prací. V roce 1968 na něj Valerie Solanasová spáchala atentát, dvě kulky prošly žaludkem, žlučníkem a oběma plícemi. Warhol přežil. Během 80. let začínají umírat na AIDS jeho přátelé z gay komunity, přichází (filmově slavný) Jean-Michel Basquiat, který v sedmadvaceti letech zemřel na předávkování heroinem.

Přestože smrt reflektuje v mnoha svých pracích (Lebky, Elektrická křesla, Květiny a další), má z ní Warhol hrůzu. Navzdory své charitativní činnosti podporující HIV pozitivní trpí maniakálním strachem z nákazy a je pověstný chorobným odstupem. Zemřel v roce 1987 po banální operaci žlučníku.

Smrt, úzkost, elegance a krása. Čtyři substantiva, která postihují Warholovu tvorbu. Nebo také obchod, peníze, sláva a pozlátko. Nebo touha, vášeň, tajemství a chlad. Pokud, řečeno s analytikem virtuality Pierrem Lévym, prodělala v postmoderní době ekologie ikon hlubokou proměnu, je Andy Warhol mesiášem informační civilizace i reklamní společnosti.

ANDY WARHOL: Slovenská lekce
Pražákův palác (Atrium), Husova 18, Brno, kurátor Marek Pokorný. Výstava trvá do 19. srpna, plné vstupné 90, snížené 45 korun, www.moravska-galerie.cz
Hodnocení MF DNES: 80%

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Malostranském náměstí je nový Prastánek umělce Skály.
VIDEO: Skála vztyčil svůj Prastánek, poslouží k občerstvení duše i těla

Od čtvrtečního večera má pražské Malostranské náměstí novou dominantu. Na místě bývalého parkoviště stojí více než šest metrů vysoký Prastánek z dílny...  celý článek

Jitro, 1857, Josef Mánes
Salmovský palác se v říjnu rozloučí s Mánesem i Navrátilem

Milovníkům výtvarného umění zbývá už jen měsíc a půl, aby si prohlédli expozici Umění 19. století v pražském Salmovském paláci. Národní galerie ji totiž od...  celý článek

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948
Výstava připomíná devadesát let od zrodu Sekorova Ferdy Mravence

Od pátku po celé prázdniny si můžou děti zdarma prohlédnout ilustrace Ondřeje Sekory. Výstava nazvaná Ferda Mravenec 90 se koná v pasáži Paláce Koruna na...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.