Romanopisec, dramatik, literární historik, překladatel a profesor anglické a americké literatury Robert Merle se narodil 28. srpna 1908 v alžírském městě Tebesa jako syn francouzského důstojníka.
V roce 1918 se rodina přestěhovala do Francie. Do literatury vstoupil románem Víkend na Zuydcoote, v němž psal o lidských osudech spojených s boji o Dunkerque v roce 1940, kterých se sám zúčastnil a kdy padl do zajetí.
Hned za svůj první román získal v roce 1949 prestižní Goncourtovu cenu. V roce 1964 knihu zfilmoval Henri Verneuil.
Ve svých filozofických a satiricko-realistických dílech se Merle zabýval zejména otázkou rasismu, zla, fanatismu, společenského útlaku, válek a hledáním jejich kořenů v lidské psychice a společnosti.
Své romány situoval do 20. století (Víkend na Zuydcoote, Smrt je mým řemeslem), do budoucnosti (Malevil, Až delfín promluví) či do Pacifiku 19. století (Ostrov).
Merle se ale nevyhýbal ani 16. a 17. století - jak dokládá třináctidílná kronika Osudy Francie, jejíž první díl Dědictví otců vyšel v roce 1977, a poslední Le glaive et les amours (Meč a láska) loni. Za poslední díl série dostal cenu Jeana Giona.
Robert Merle je i autorem biografie kubánského revolucionáře a dnešního prezidenta Fidela Castra (Útok na kasárna) či několika divadelních her (Flamineo, Sisyfos a smrt či Vláda žen).
Kromě spisovatelské činnosti Merle - otec šesti dětí ze tří manželství - také přednášel na univerzitách ve Francii a Alžírsku.
 Francouzský spisovatel Robert Merle na archivním snímku z první poloviny sedmdesátých let 20. století. |
