Goethova faustovská otázka věčného mládí za cenu úpisu duše dostala v pražském Divadle Hybernia podobu standardního nenáročného, ale dobře zrežírovaného muzikálu.
Autorem předlohy a režisérem kusu připraveného k deseti letům zdejší scény je Zdeněk Zelenka. Celkem logicky si ke zpracování vybral známější a přístupnější první část Goethova Fausta, kterou zasadil do renesanční Itálie.
Zelenka se mimo jiné prosadil i jako scenárista či režisér filmových a televizních pohádek. To nezapře v jednom z nejvýraznějších motivů, tedy střetu Boha s Ďáblem licitujícím o Faustovu duši. K divákům promlouvají jejich hlasy jakoby shůry, zatímco na pódiu tančí dvě zakostýmované postavy. Osvěžující nápad sráží jen to, že se kreace tanečníků omezily na několik pohybů a začnou se brzy opakovat.
V úvodu je podobně nadzemsky vyobrazen i Mefisto. K Faustovi promlouvá pouze skrze hlas a stín vrhaný na oponu. Titulní postava se však pak zhmotní, aby společně s hlavní hvězdou večera Josefem Vojtkem na střídačku zahrála obě role. Vojtek, který si po herecké stránce nevede špatně, totiž představuje pouze starého Fausta či Mefista ve Faustově těle.
MefistoDivadlo Hybernia premiéra 3. listopadu 2016 režie: Zdeněk Zelenka hrají: Josef Vojtek / Jiří Zonyga, Jan Kříž / Petr Ryšavý, Ivana Korolová / Karolina Gudasová, Iva Marešová / Dita Hořínková, Jaromír Dulava / Michal Novotný / Tomáš Trapl, Rudolf Kubík, Hana Křížková / Renáta Podlipská, Ladislav Korbel / Lukáš Randák, Marco Salvadori / Štěpán Klouček, Andrea Holá / Jitka Jirsová, Martin Pošta, Miroslav Babuský, Jiří Minařík / Karel Jinda, Michal Máša / Alexej Kolva |
Na první předpremiéře se ve druhé roli mladého Fausta/Mefista představil Petr Ryšavý, mladá muzikálová tvář se s velkou rolí poprala, silnější je však v negativní úloze Mefista, jako mladému Faustovi mu chybí potřebné charizma. Které tak lze spíše čekat od přece jen protřelejšího Jana Kříže v alternaci.
Ač v Hybernii nemají živý orchestr, hudba z pera Daniela Bartáka drží spolu se Zelenkovou svižnou režií muzikál v dobrém rytmu. Neurazí ani texty Borise Pralovszkého, i když jim občas zřejmě vinou ozvučení není zcela rozumět.
Režisér se kromě zmíněných tanců Boha s Ďáblem nebojí místy rozehrát více dějů zároveň či vtipně zhmotnit některé Faustovy představy. Muzikálu pro pobavení odpovídají i standardní scéna či kostýmy. Mefisto se tak řadí k tomu lepšímu, co u nás žánr nabízí, tedy po bok Evity, Addams Family či novinky Bonnie & Clyde.