MCH Band

MCH Band | foto: Black Point

MCH Band slaví čtvrt století bez kompromisu

  • 2
V těchto dnech slaví kapela MCH Band, vedená jedním z nejoriginálnějších českých rockových hudebníků Mikolášem Chadimou 25 let existence. Dárků si nadělila hned několik.

Mikoláš ChadimaTím nejaktuálnějším je koncert, chystaný na neděli 9. prosince. V pražském divadle Archa zahraje nejen oslavenec, ale jako hosté také například kapela Už jsme doma, jež provede několik Chadimových skladeb, přímo s MCH Bandem si zase zahraje kromě jiných kytarista Michal Pavlíček. V Arše budou také pokřtěny dva nové "mchbandovské" nosiče: nové album Nech světlo dohořet, Kateřino a vzpomínkový box šesti CD s nahrávkami MCH Bandu z let 1982 - 1989.

Až mystický svět nového alba Nech světlo dohořet, Kateřino výrazně ovlivnil autor všech textů, významný český básník Ivan Wernisch, se kterým Chadima dlouhá léta spolupracuje. Kapele, rozšířené o několik hostí, z nichž nejvýraznější je trombonista Jan Jirucha a dvě vokalistky, se podařilo posunout svou hudbu zase o kousek dál. Ačkoli Chadimův autorský rukopis je snadno rozeznatelný, nahrávky znějí moderněji, místy využívají prvků až z hranic soudobého jazzu a provází je zvláštní lyrismus, který v hudbě MCH Bandu dosud neměl místo a Chadima jej uplatňoval spíše v některých svých vedlejších projektech.

Sběratelský box MCH Band 1982 - 1989 vyšel v limitovaném nákladu 999 číslovaných kusů. V kartonové krabici je šest disků, každý v digipacku, graficky vycházejícím z podoby, kterou měly původní kazetové (a v jednom případě "elpíčková") verze každé nahrávky. Skladby byly pro toto výroční vydání znovu vyčištěny z původních pásů, některé projekty zde vůbec poprvé oficiálně vycházejí v kompletní podobě bez vystříhaných pasáží. Některá alba jsou rozšířena o další bonusy.

První disk přináší program Krokodlak, kterým v roce 1982 vstoupil MCH Band na domácí polooficiální hudební scénu poté, co Chadima rozpustil svou předchozí kapelu Extempore. Chadimou kompletně složený i otextovaný Krokodlak, na němž hrají mimo jiné další "ikony" českého alternativního rocku, kytarista Pavel Richter a baskytarista Luboš Fidler, přináší divokou rockovou hudbu, navazující na vrcholné okamžiky Extempore, pět ze šesti skladeb na disku bonusově zní i v živé verzi.

Následující opus Jsme zdrávi a daří se nám dobře, na kterém MCH band tvoří kromě jiných i dnes významný výtvarník František Skála (zde v roli bubeníka) či baskytarista tehdy zakázané novovlnné Jasné páky Ivan Wünsch. Právě zde navázal Chadima poprvé spolupráci s Ivanem Wernischem, který je podepsán pod textovou stránkou celého alba. Wernischova drsná, velmi často absurdní a jinotajná poezie do Chadimova hudebního světa, který se čím dál více oddaluje od zavedených rockových linií (a to i těch alternativních), zcela stoprocentně zapadá.

Album Feeling Fine In 1984Well vyšlo původně v Itálii u vydavatelství Old Europa Cafe. Přináší jednak mírně rozšířené skladby z předchozího alba, jednak pětatřicetiminutovou skladbu 198Four Well?! v první verzi, kterou nahrál MCH Band ve zcela pozměněné sestavě, a hlavně se zcela novým principem tvorby, který byl nejvíce ovlivněn tehdy aktuálním trendem improvisingu a práce s grafickou partiturou. Jak název napovídá, album bylo ovlivněno Georgem Orwellem a jeho vizí, která měl v Chadimově tvorbě dostat jasné obrysy v příštím roce 1984.

Část následujícího alba 198Four Well? přináší opět zhudebněné verše Ivana Wernische, k textování se zde ale vrátil i Mikoláš Chadima. Projekt, původně jednolitý hudební tok, byl v této verzi rozdělen na jednotlivé "písně" (většina z nich časově ale přesahuje deset minut), z nichž každá byla vystavěna na jiné podkladové přednatočené smyčce. Nahrávka je živá, pořízená na čtyřech koncertech z pouhých pěti, na kterých byl tento patrně nejavantgardnější program MCH Bandu odehrán.

Na albu Gorleben, pojmenovaném podle stejnojmenného použitého textu východoněmeckého zakázaného básníka Jürgena Fuchse, potažmo podle německého města s úložištěm jaderného odpadu, kde došlo ke konfliktu mezi protijadernými aktivisty a policií, se MCH Band opět posouvá hudebně poněkud jinam: blíží se k prokomponovanější hudbě, která je progresivní spíš nepochybnou skladatelskou originalitou Mikoláše Chadimy než samotnou interpretací, podstatnou pro improvising.

Tento princip MCH Band dovedl k dokonalosti v projektu Es reut mich f..., který uzavírá předrevoluční éru tvorby kapely a je posledním diskem archivního boxu, ale zároveň díky tomu, že nahrávka vyšla jako první Chadimovo dílo oficiálně na vinylovém dvojalbu v roce 1990, a kapela získala už na začátku roku 1989 kupodivu povolení k oficiální činnosti, rozhodně nejznámějším dílem předrevolučního MCH Bandu. Kromě velmi silných skladeb je třeba připomenout opět texty Ivana Wernische - tentokráte v němčině, případně "makarónštině" (směs několika jazyků, zde čeština, němčina i angličtina). Es reut mich f... je dodnes jedním z nejvýraznějších hudebních celků, které kdy na české scéně vznikly.