Matka a dcera hrají samy sebe

Do tuzemských kin vstupuje po zítřejší pražské premiéře britský film Zimní host - na první pohled nenápadný snímek, jejž prodává zejména slavné jméno nositelky dvou Oscarů Emmy Thompsonové. Navíc se debutující režisér, jinak známý herec Alan Rickman, ještě chytře "připojistil". Ráznou matku hlavní hrdinky - předčasně ovdovělé Frances, pro niž zvolila Thompsonová hojně přetřásaný ježatý účes - hraje Phyllida Lawová, která je i skutečnou matkou Thompsonové. "Ačkoli obě v soukromí nejsou stejné jako jejich filmové postavy, jejich společná fyzická uvolněnost a vzájemná velkomyslnost hovoří z plátna nad slunce jasně," říká režisér, jenž s Emmou Thompsonovou hrál ve snímku Rozum a cit. Nejvznešenější z žen, jak se ve Velké Británii oběma herečkám přezdívá, se před kamerou nesetkaly poprvé. Objevily se bok po boku v několika televizních scénkách a ve filmech Petrovi přátelé či v shakespearovské adaptaci Mnoho povyku pro nic. Zatímco Emmy Thompsonová - nositelka hereckého Oscara za Howard's End - se chystala na Rozum a cit (za jeho scénář má druhou zlatou sošku), její matka (známá u nás ze snímků Emma či Před deštěm) zvolila pětiletou přestávku v kariéře: starala se do poslední chvíle o svou matku, babičku Thompsonové, jež zemřela ve čtyřiadevadesáti na Alzheimerovu chorobu. Zimního hosta inscenoval Rickman nejprve v původní divadelní verzi dramatičky Sharman MacDonaldové na jevištích v Leedsu a v Londýně. Tehdy Phyllida Lawová přijala po soukromé odmlce stejnou divadelní roli, již sehrála ve filmové verzi; její dcera si prý Rickmanovo představení coby nadšený divák dopřála třikrát za sebou. Už tenkrát ji postava Frances přitahovala: "Je to žena až posedle závislá na svém manželovi, s jehož nemocí bojovala dva roky. Nyní jí zbyl syn, který od ní cítí odstup - ze vztahu svých rodičů býval totiž v mnoha ohledech vyloučen -, a matka, jež osamělou dceru učí nové síle k životu," říká o své hrdince Thompsonová. Příběhem jednoho mrazivého dne v zapadlém, sněhem a ledem odříznutém městečku opatrně našlapují i další figurky - dva dojemní záškoláci probírající taje sexu či párek stařenek, pravidelných návštěvnic všech pohřbů. Film se natáčel během předloňské zimy ve skotském Fife; dokonce i herecké konkursy se konaly přímo na místě, v tiše čekající krajině, kde slovy jedné z postav "snad poprvé zamrzlo i moře". Zdálo by se, že tak odlehlé, komorní vyprávění bude těžko hledat cestu k divákovi. Nicméně film vyvolal nadšení na karlovarském festivalu, jehož nadace přispěje společnosti Cinemart na uvedení do distribuce - a také kina prý jeví překvapivý zájem. "Nejvíc mě zaskočilo, jak skvělou pověst si Zimní host získal mezi mladými lidmi," říká šéf Cinemartu Jan Jíra. "V létě na křivoklátském festivalu vyhrál diváckého Zlatého Leonarda - a tam kromě mě byli jenom mladí."