Návštěvníci galerie Na chodbě si mohou prohlížet na dvě desítky zajímavě pokroucených ploch a geometrických útvarů.
Některé vypadají jako vlny napříč protkané vzorem z hedvábného šátku, jiné zase svou strukturou a barevností připomínají kruhy na olejové hladině. Matematiku by v těchto dílech běžný divák rozhodně nehledal.
„Vystavené práce jsou převážně zobrazením matematických funkcí dvou proměnných. Každému bodu obrazu je přiřazena barva v závislosti na funkční hodnotě zvolené funkce v daném bodě. Výsledek je ovlivněn volbou funkce, výřezu i barev,“ přibližuje vznik jednotlivých prací Jaroslav Blažek.
Matematik, který v minulých letech působil na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a na katedře matematiky ústecké Pedagogické fakulty, nepředstavuje svou počítačovou grafiku poprvé.
Na ústecké univerzitě vystavoval již dvakrát v letech 1995 a 1998, další tři výstavy měl i v Lounech a v Praze. Současnou kolekci děl vybrali z jeho početného materiálu vytvořeného převážně v posledních sedmi letech kurátoři Martin Kolář a Zbyněk Sedláček.
Blažek se ovšem umění věnuje mnohem déle. Už v šedesátých letech měl možnost pracovat na počítači typu LGP30, jednom ze dvou takových strojů v republice. Tvořil společně s triem lounských konstruktivistických malířů a svých generačních souputníků Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem a Kamilem Linhartem.
Prvně jmenovanému ostatně Blažek několik prací věnoval a jednu z nich dokonce podle již existujícího díla s názvem Černobílá struktura převedl do matematické řeči a nechal počítačem znovu vytvořit.
V minulém desetiletí se Blažek k tvorbě počítačové grafiky vrátil znovu, aby si vyzkoušel možnosti nových rychlých technologií. Dokonale to pak zúročil při nedávné vernisáži, kdy na velkoplošném projekčním plátně předvedl, jak taková matematická grafika vzniká.
Diváci mohli pozorovat, jak se po zadání určitého matematického úkolu do čtverečků strukturovaná plocha monitoru postupně zaplňuje výpočtem v podobě sítí geometrických tvarů a plošných objektů, s kterými Blažek operoval namísto čísel.
„Kromě statického výsledku lze jako umělecké dílo chápat i proces výpočtu, který je možné zpomalit a vidět jako film specifického druhu. V Blažkově díle získává matematika estetickou dimenzi a vyvazuje se z původního kontextu podobně, jako toho byly schopny i jiné obory, třeba literatura transformující se v 60. letech ve vizuální poezii. Specifikem jeho práce je to, že na rozdíl od standartní počítačové grafiky, která využívá stroj k manipulaci s obrazem, Blažek operuje s vizualizací matematických funkcí,“ doplnil kurátor výstavy Zbyněk Sedláček.
Výstava bude v prostrách Pedagogické fakulty k vidění až do 16. května.
