Doporučujeme

Floor Jansen z kapely Nightwish (Masters of Rock 2015)

Floor Jansen z kapely Nightwish (Masters of Rock 2015) | foto: Jan SalačMAFRA

Nová zpěvačka kapele Nightwish sluší, ukázalo se na Masters of Rock

  • 54
Pětadvacet tisíc lidí přišlo na třináctý ročník festivalu Masters of Rock ve Vizovicích. Jeho vrcholem byl koncert Nightwish, kteří dorazili s novým albem. Nezapomeňte přehlídku oznámkovat v letní anketě iDNES.cz.

Najít volné místo v areálu likérky před nedělním vystoupením Nightwish byl nadlidský výkon. Napěchovaný dav pod pódiem byl enormní a zvědavý na to, v jaké formě se finská kapela představí. A už po pár písních bylo jasné, že v nové zpěvačce Floor Jansenové našel kapelník Tuomas Holopainen poklad. Nightwish se ve Vizovicích představili už s Tarjou Turunenovou či Anette Olzenovou, jenže nikdy nezněli tak dobře jako tentokrát.

Hrálo se hlavně z posledních desek, některé klasické písně úplně chyběly, ale pranic to nevadilo. „V zákulisí mi hodně lidí říkalo, že to bylo nejlepší vystoupení Nightwish na našem festivalu,“ říká šéf Masters of Rock Jiří Daron. „Členové kapely byli absolutně spokojení, letos prý neodehráli lepší koncert. A fanoušci byli neskuteční. Ukázalo se, jaký fenomén jsou Nightwish. Jeden známý podnikatel dokonce kvůli jejich koncertu odletěl na jeden den ze Španělska z rodinné dovolené, jen aby je mohl vidět.“

Nadchli i nizozemští Within Temptation. Ti naživo opět ukázali, že jejich písničky mají obrovský hitový potenciál a dosah i mimo striktně žánrové mantinely. Usměvavá a civilně působící Sharon den Adel je pak jednou z nejlépe vystupujících zpěvaček na celé metalové scéně. Zazněly jak starší songy připomínající symfonické a aranžérsky bohaté dřívější období, tak zejména nové a jednodušší, přitom však dravě a energicky působící skladby.

Sharon den Adel z kapely Within Temptation.

A když Sharon vystřihla vkusnou předělávku megahitu Summertime Sadness od Lany Del Rey, jen potvrdila, že Within Temptation už jsou dnes v dobrém smyslu moderní kapelou pro celou rodinu. Však také na jejich vystoupení dorazila i spousta lidí, kteří svým „dress codem“ vybočovali z tradiční metalové uniformity.

Zakk Wylde, kytara a neuvěřitelné věci

Páteční headliner Black Label Society, což je v podstatě kytarista a zpěvák Zakk Wylde se svojí doprovodnou kapelou, na sebe nechala asi dvacet minut čekat, ale už nástup na pódium byl impozantní. Wylde, který se mezi kytarovou extratřídu vyšvihl hlavně díky působení u Ozzyho Osbourna, suverénně ovládl pomyslnou festivalovou soutěž o hudebníka s největším charismatem.

Zarostlý a vlasatý pořízek předváděl se svým nástrojem neuvěřitelné věci. Vidět na něj bylo dobře, na rozdíl od dalších členů BLS měl totiž na scéně malý stupínek, na který si při hraní vykračoval. Jakoby i tím zdůraznil, jak svým hudebním uměním ční nad zbytkem kapely, ale popravdě i drtivou řadou muzikantů, kteří se letos ve Vizovicích představili. Snad jen další virtuos a Ozzyho kytarista Gus G., který hrál už odpoledne, by mu mohl být soupeřem.

Zakk Wylde se skupinou Black Label Society (Masters of Rock 2015)

Gus G. (Masters of Rock 2015)

Čtvrtou kapelou, která se pyšnila pozicí hlavní hvězdy večera, byli Powerwolf. Přímo ve Vizovicích vydali novou desku nazvanou Blessed & Possessed a písně z ní poprvé zazněly i naživo. Nicméně skupina má co trénovat, titulní skladbu ani napodruhé nedohrála, protože „bubeník zapomněl song“, jak lakonicky prohlásil zpěvák Attila Dorn.

Známkujte festival Masters of Rock

Vizovický festival můžete hodnotit zde

Powerwolf (Masters of Rock 2015)

„Kluci z kapely byli hrozně natěšení a nervózní. Bylo to největší vystoupení v jejich historii, byli jednou z hlavních hvězd festivalu a navíc natáčeli DVD. Ale postupně to z nich spadlo,“ všiml si Daron. Je faktem, že Powerwolf už v Česku odehráli daleko lepší koncerty a tentokrát nepůsobili tak uvolněně jako jindy, ale hodně jim pomohla až frenetická atmosféra a podpora ze strany publika.

Mimochodem, na jejich odpolední autogramiádu čekali fanoušci ve frontě přes šest hodin. „Přišel jsem brzy dopoledne, abych si zabral místo. Mám i nové album, které si nechám podepsat,“ hlásil asi padesátiletý fanda v tričku Powerwolf, který byl na místě jako úplně první.

Běsnění, při němž létalo oblečení i boty

Vybírat mezi dalšími sedmi desítkami kapel ty, které zaujaly nejvíc, je téměř nemožné. Už kvůli různému hudebnímu vkusu, ale i tomu, že žádný velký propadák se nekonal. Šéf festivalu Daron totiž letos vsadil na osvědčená jména, která fanoušci důvěrně znají a zklamat je snad ani nedokáží. Na hlavním pódiu se tak objevili švédští kladiváři Hammerfall, kteří s novou deskou chytili druhou mízu, jejich němečtí styloví souputníci Gamma Ray či snad nesmrtelný Udo Dirkschneider se svojí formací U.D.O., v jehož setlistu nechyběly ani letité šlágry z éry Accept.

Fanoušci na festivalu Masters of Rock 2015

Tvrdší kapely zastoupili Legion of the Damned, při nichž v rozběsněném „circle pitu“ létaly kusy oblečení i boty, či řečtí Septicflesh a punková legenda The Exploited, která dorazila ve výtečné náladě a během koncertu si na pódium pozvala fanoušky. Snad celý areál se pak vlnil do rytmu švýcarských hardrockerů Krokus a Gotthard, jejichž sobotní dvojblok byl jedním z nejsilnějších zážitků čtyřdenní přehlídky.

Na metalovém festivalu saxofon? Proč ne!

Z českých kapel zaujali ve Vizovicích už zdomácnělí Arakain či Dymytry, na něž bylo před pódiem i v brzkém odpoledni natřískáno skoro jako na zahraniční hvězdy. Obě spřízněné kapely si zahrály i společně a nestačily fanouškům rozdávat slova díků.

Dog Eat Dog (Masters of Rock 2015)

Mezi převážně melodické metalové spolky se vklínily i zajímavé žánrové odbočky. Až nečekaně nadšenou odezvu si užívali američtí Dog Eat Dog, jejichž mix tvrdých kytar, hip-hopových rytmů a štěkavého rapu rozhýbal tisíce lidí. „Nevím, jestli se někdy stalo, aby na metalovém festivalu zahajoval písničku zvuk saxofonu,“ usmíval se zpěvák John Connor.

Poněkud méně už vyšla sázka na psychedelické bluesrockery Blues Pills, kteří naopak do festivalového koloritu příliš nezapadali. A negativem byl i neučesaný zvuk, který některá vystoupení hodně poznamenal (příkladem budiž američtí Kamelot). To jsou však spíše menší výtky, které se mezi nespočtem povedených hudebních zážitků bez problémů ztratily.