„Film zahajují majestátní letecké záběry pobřeží, pak se již Masaryk propadá,“ napsal Kaspar Kamu na serveru The Upcoming. Prvních třicet minut podle něj musí publikum přetrpět procesí v podobě nevkusného sexu, drog a násilí.
Kamu míní, že film se zdá být zmatený a roztržený mezi tématy bezmocnosti a beznaděje tváří v tvář fašismu a snahou být zábavný. Uznává, že Masarykovi nechybí ani světlé momenty, ale myslí si, že chabá režie a ledabylý scénář zabránily potenciálně zajímavému biografickému snímku v rozletu.
„Historie ustoupila do pozadí, zatímco vyprávění se příliš věnuje otřepaným a vyumělkovaným příběhům protagonistů místo kontextu, ve kterém se odehrává,“ dodal Kamu.
Wendy Ideová na serveru Screen Daily zase dílu vytkla zaneřáděnou časovou osu, která se pohybuje sem a tam mezi psychiatrickou léčebnou, kde Masaryk navázal přátelství s exilovým německým lékařem Steinem, a opulentními salonky, kde se rozhoduje o východní Evropě.
Dodala, že scénky politiků jsou pak okořeněny náhledem do Masarykova večírkového života s všudypřítomným kokainem. Výběr míst podle Ideové přidává na atmosféře filmu, ač tempo je ustrnulé. „Je zde několik střihů, které místo aby posunuly příběh vpřed, očividně opakují stále dokola totéž,“ uvedla.
Kritička dodává, že výkony některých vedlejších postav nejsou na rozdíl od Karla Rodena v roli Jana Masaryka tak přesvědčivé. Podle ní bude zájem o Masaryka především na domácím trhu, kde jde do kin v březnu, ale uznává, že také filmové festivaly drama se zájmem přijmou.
Podobně Jay Weissberg ve Variety polemizuje s interpretací historické pravdy v Masarykovi a soudí, že film vyhoví českému patriotismu, „ale mimo zemi svého vzniku nemá šanci“.
