Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Martě Kubišové vychází šestialbum se vším, co nahrála v 60. letech

  13:50aktualizováno  13:50
Marta Kubišová oslaví 1. listopadu velké životní jubileum. Vydavatelství Supraphon k této příležitosti připravilo komplet šesti CD s názvem Marta Kubišová - Zlatá šedesátá. Obsahuje celkem 125 písní.

Marta Kubišová | foto: Otto Dlabola

Marta Kubišová sice do roku 1970 stačila vydat pouze jedno album, má však na kontě velké množství singlů. Kolekce Zlatá šedesátá tak provede posluchače tvorbou zpěvačky od jejích jedenadvaceti let až do nečekaného zákazu její umělecké činnosti v roce 1970, tedy do zpěvaččiných pouhých osmadvaceti.

První rozhlasová nahrávka Marty Kubišové, píseň Mně se líbí, pochází z roku 1963. Tehdy přešla z divadla STOP! v Pardubicích do plzeňské Alfy. Tam se seznámila se skladatelem Bohuslavem Ondráčkem a následně i s textařem Janem Schneiderem, kteří tvořili její první tvůrčí tým.

Box Marta Kubišová - Zlatá šedesátá

Právě na Schneiderovu radu přijala Kubišová na konci léta 1964 angažmá v pražském divadle Rokoko. Právě to urychlilo rozjezd zpěvaččiny kariéry a začaly přicházet její první velké hity: Loudá se půlměsíc, Víc nechtěl by ani d’Artagnan, Oh, baby, baby nebo Svobodova Depeše. Žádný z nich samozřejmě v CD kompletu nechybí.

Fotogalerie

Marta Kubišová se brzy začala objevovat i ve filmech (Jak se krade milión, Mučedníci lásky) a v televizi. Právě pro seriál Píseň pro Rudolfa III. vznikla původně "nevinná" píseň o svobodě Modlitba, jež se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 náhle stala silně aktuálním protestsongem.

Marta Kubišová byla na vrcholu popularity, opakovaně vítězila v anketě Zlatý slavík, po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ v roce 1969 se ale stejně jako řada dalších osobností stala nepohodlnou. Ač působila v populárním triu Golden Kids a měla řadu dalších hitů (mj. Tajga blues 69, Kdo ti radu dá, Ukolébavka pro nenarozené děti nebo Ne.), pomalu mizela z televizní obrazovky a rozhlasových vln.

Marta Kubišová (Open Air Music Festival Trutnov)

Marta Kubišová na Open Air Music Festivalu Trutnov 2012

V únoru 1970 přišel na základě známé záminky s podvrženými pornofotografiemi definitivní zákaz Marty Kubišové, který trval až do konce roku 1989, kdy se právě Modlitba pro Martu stala jednou z hlavních písní provázejících sametovou revoluci. Ačkoli ve své "druhé kariéře" Kubišová nenavázala na striktně popovou linii své tvorby a obrátila se spíše k šansonovějšímu projevu, patří stále do první ligy české scény. To potvrdilo například její nadšeně přijaté vystoupení na letošním rockovém festivalu v Trutnově.

Kromě materiálu ze singlů a zmíněného jediného alba Songy a balady Supraphon doplnil šestidiskový komplet řadou zapomenutých či zcela neznámých nahrávek. V archivu České televize byly například nalezeny písně Plují lodi do Triany, Lavička v jasmínu nebo píseň z pořadu Dětský Silvestr Polárka.

Marta Kubišová

Jiné neznámé písně vydaly filmové archivy. Jde o Ztracené tváře z filmu Ztracená tvář (1965) nebo o raritní verzi hitu Víc nechtěl by ani d’Artagnan, zpívaná pouze Kubišovou bez Waldemara Matušky. Ta pochází z filmu Revue na scestí.

Některé rarity poskytly soukromé archivy. To se týká například písně Kdo těm růžím vůni vzal s textem Jana Schneidera, který dodnes netušil, že píseň byla někdy zaznamenána. U nalezené písně Vítr mi něco vzal dokonce nejsou známa jména autorů ani rok vzniku.

Speciálním bonusem je jediná píseň mimo období let 1963–1970. Vznikla po Chartě 77, kterou Marta Kubišová podepsala a v letech 1977 a 1978 byla její mluvčí. Text písně, nazvané Tvé jméno Jan/Pocta Janu Patočkovi, napsal spisovatel Pavel Kohout.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.