Všichni na Mars! Posedlost rudou planetou má nový díl

  • 15
Film ještě neuměl mluvit, když Kráska z Marsu, první sci-fi sovětské éry, poslala na rudou planetu rudou revoluci. Nebyla ani první, ani poslední v sérii, již nyní korunuje film Ridleyho Scotta Marťan – a po něm přijde náš malý český Mars.

Existuje spousta jiných planet, přesto právě posedlost Marsem vroubí dějiny sci-fi. Počínaje knihou H. G. Wellse Válka světů, jež líčí invazi Marťanů na Zemi a v rozhlasové podobě zněla tak přesvědčivě, že vysílání vyvolalo paniku.

Kdo je Marťan

Otec fyzik, matka inženýrka; jejich syn Andy Weir vyrůstal s klasickými autory sci-fi, jeho oblíbenci byli Arthur C. Clarke a Isaac Asimov. Po studiu informatiky se stal počítačovým expertem, programoval třeba hru Warcraft II.

Své literární pokusy zveřejňoval na webu, včetně prvotiny Marťan, která vyšla knižně před čtyřmi lety a rázem se proměnila v bestseller. Dva roky poté už vlastnila práva společnost 20th Century Fox, která začala vyvíjet filmovou verzi.

Původně ji měl režírovat autor scénáře Drew Goddard, posléze ho nahradil uznávaný žánrový specialista Ridley Scott, který točil od loňského podzimu. Světovou premiéru zažil Marťan v půli září na festivalu v Torontu, do našich kin vstoupí 1. října.

Proslavila se Marťanská kronika od Raye Bradburyho, o Marsu psali Edgar Rice Burroughs i Robert A. Heinlein, z dílny Kima Stanleyho Robinsona vzešla Marťanská trilogie, nyní svět uchvátil Andy Weir trosečnickým Marťanem – a také Ondřej Neff v Pánovi modrého meče zvolil Mars. Proč ne Merkur, Uran, Pluto, kteroukoli jinou planetu, ale znovu a znovu Mars?

Ridley Scott v NASA

„Vysvětlení je prosté, milý Watsone: je to proto, že na Marsu žijí Marťané a ti tam vyhloubili ty kanály, kdežto ani na Merkuru, ani na Plutu není vůbec nic zajímavého. Zbývá ještě Venuše, ale tam je moc horko a moc mraků,“ odpovídá Neff, jenž k výčtu autorů přidává Ludvíka Součka: „Když napsal Cestu slepých ptáků, stovky lidí uvěřily, že se na Mars dá létat a žít tam.“ Ostatně i Součkův příběh čeká na zfilmování, o něž usiluje Pavel Jandourek.

Mezitím ve světě vznikly různé přepisy Johna Cartera, hrdiny přeneseného na Mars, ale také hororoví Duchové Marsu, parodický Mars útočí!, akční krimi Mars, ruská satira Mars zasazená do města Marx, animovaný Mars z 30. let, dokumentární seriál Mars na obzoru i televizní hříčka Mars potřebuje ženy.

Dávno před Marťanem se natočil Robinson Crusoe na Marsu, Rudá planeta nebo Poslední dny na Marsu, dokonce sem letěli Tom a Jerry či se slavily hudební Vánoce na Marsu. Zvědavost ještě posilují reálné politické plány, Spojené státy se připravují na vyslání pilotované lodi, jež by na povrch Marsu vysadila člověka, i Evropská vesmírná agentura by chtěla dostat pozemšťana na Mars mezi lety 2025 až 2030.

Režisér Ridley Scott tam poslal herce Matta Damona dříve. Sice ve smyšlené historce, nicméně obklopen poradci z NASA, kterým podle filmaře postupně tuhl úsměv při představě, že něco takového se při skutečné misi na Mars může stát.

Prostě Matt Damon

Ve zkratce: astronaut v Damonově podání zůstane na planetě sám poté, co zbytek posádky odletí v domnění, že zahynul v bouři. Ale byť je jen raněn, bez spojení a s omezenými zásobami má mizivou šanci. „Je to čistý příběh boje o přežití,“ shrnuje režisér. „Sebevíce trénovaný hrdina v naprosté izolaci má dvě možnosti – buď se v panice hroutit a přijmout smrt jako nevyhnutelnou, nebo využít všechny své znalosti, schopnosti a smysl pro humor.“

Damon dodává, že právě humor má na celém projektu nejradši. „Nikdy by mě nenapadlo, že se dá spojit komediální tón s žánrem sci-fi,“ tvrdí herec, jehož hrdina si musí na Marsu vystačit s profesemi botanika a strojního inženýra. Autor stejnojmenného knižního bestselleru Andy Weir přiznává, že hlavní postavu psal tak trochu podle vlastního charakteru, ale uznává: „Je chytřejší a statečnější, než jsem já. Je takový, jakým bych si přál být. Zkrátka je to Matt Damon.“

S velkofilmem, který se točil pět měsíců v Jordánsku a Maďarsku, může sotva soupeřit malý český Mars, jenž se do kin chystá za rok. Nicméně to hlavní už má natočeno, a dokonce za mořem, na základně Mars Desert Research Station, která leží v poušti Utahu a slouží k simulaci života na rudé planetě. Americká nevládní organizace Mars Society vypisuje rok co rok soutěž, ve které se projekty z celého světa, zpravidla vědecké, ucházejí o možnost pobytu na stanici. Loni byl vybrán český Mars a po schválení scénáře se na jaře štáb režiséra Benjamina Tučka stal první „posádkou“, která na základně točila hraný film. I v něm, tak jako v Marťanovi, hrozí prachová bouře, ale navíc i miliardářská svatba vesmírného turisty. Tak výstřední misi nemůže přijmout NASA – jedině levnější hazardéři ze zemí bývalé východní Evropy.

A otázka se vrací v kruhu: proč se všichni hrnou na Mars? „Naše generace je už moc stará na to, aby se tam podívala. Války a rozpočtové škrty průzkum vesmíru zpomalují, technologii sice už máme, ale chybí peníze i odhodlání je investovat. Takže nám nezbývá než se tématem kolonizace Marsu raději bavit,“ míní producent Zdeněk Janáček. Zdůrazňuje, že na rozdíl od jiných sci-fi nebudou v českém Marsu pobíhat žádné příšerky – kromě lidí, jež v uzavřeném prostoru americké stanice hráli Jiří Havelka, Petra Nesvačilová či Tereza Nvotová.